Pátek 19. prosince 1873

Jezdila jsem na koni s Dinou a s Howardovými, s Howardovými náhodou; už s nimi jezdit nechci, je to trapné. Kašlu na anglický diktát, abych se mohla dívat, jak se máma a teta oblékají, jdou na velkou večeři k paní Howardové. Z dětí bude u stolu jen Hélène, ostatní v malém pokoji.
Oba Strikerové večeří u nás, a kvůli nim jsem si vzala bílou šálu a ozdobu z růžových lístků, kterou jsem si koupila předevčírem. Jsou okouzlující, jenomže Američané. Tyhle vulgární způsoby nemám příliš ráda a můj hloupý bratr jim nabídl cigarety, takže kouřili, a to v salonu nesnáším. S důvěrnými přáteli je to něco jiného, ale dva takoví velcí kluci, fuj! Byla jsem velmi milá a taky trochu americká, máme přísloví: S vlky žíti, s vlky výti – s nímž tak docela nesouhlasím. Mladý Striker mi dělal sladké oči, a mně se tak chtělo smát! Ti kloučci!
Smála jsem se celou dobu, jsem proměnlivější než počasí. Ráno krásné, odpoledne bouře, večer déšť a opět krásné.
Solominka, která je u nás každý den, se k panu Tormosoffovi chová velmi nevhodně, ani jeden se nijak neostýchá. Striker mě naučil Shoo! fly, don’t bother me atd. Jak jsou Američané vulgární!
Starší Striker má růžové rty, které by se víc hodily ženě, ale přesto je to mrňous. Podle mě není nikdo hotový muž dřív než v pětadvaceti; všichni muži jsou zábavní a čím jich je víc, tím lépe. Bez mužů je to smrt.
Když pomyslím, že jsou na světě šťastní lidé, divím se; být šťastný je tak těžké a tak snadné. Byla bych zvědavá ji vidět. Ona, ta šťastná žena, která je ženou toho... zkrátka vévodkyně z Hamiltonu, protože už je vévodkyní z Hamiltonu, jak jsem hloupá.

Poznámky

Pozn. překl.: Americká písnička „Shoo! fly, don’t bother me“ – česky zhruba „Kšá, moucho, neotravuj“. ↩