❦
Středa 8. října 1873
Mercredi 8 octobre 1873
Šla jsem spát ve dvanáct, a tak vstávám až v šest. Prší, (pršiplášť, sluší), u Viscontiho a Médecina, zítra si budu moci prohlédnout klobouky.
M’étant couchée à douze, je me lève à six heures seulement. Il pleut, (manteau de pluie, bien), chez Visconti et Médecin, demain je pourrai voir les chapeaux.
Jsem šílená, ale jednoho zimního dne jsem viděla černocha, jak vévodovi přistavuje kočár, když byl u ní, krátce poté vyšel ven a ona nebo její kočár. Dnes vidím téhož černocha a představuji si, že je to vévodův sluha a že oznamuje Gioii příchod svého pána. Jsem šílená, ale to vše se mi zjevilo v představách.
Je suis folle, mais un jour en hiver je vis un nègre amener la voiture au duc quand il était chez elle, peu de temps après il sortit, et elle ou sa voiture à elle. Aujourd’hui je vois ce même nègre et je m’imagine que c’est le domestique du duc et qu’il annonce à Gioia l’arrivée de son maître. Je suis folle, mais tout cela s’est présenté à mon imagination.