Čtvrtek 4. září 1873

Profesor francouzštiny přišel — dvakrát týdně, v úterý a v sobotu. Večer jedu na koni s Paulem. Místo límce jsem si dala krepové a je to mnohem hezčí. Zaplať Pánbůh, začínám jezdit obstojně. Mám postoj i pohyb; chybí mi zvyk — a být ve své kůži při klusu! Je to ještě trochu neohrabané, snad časem. Potkali jsme paní Daniloffovou. Nějaký čas k nám nechodí — dědeček jí řekl nepříjemnosti po hádce, kterou měla s Georgesem. Není to velké neštěstí, naopak; nechápu teď, jak k nám vůbec mohla chodit. Přesto je to hodná žena a dobrota a stáří mnohé smazávají — a navíc je Ruska, za to zaslouží ještě víc shovívavosti.
Chalchonovová s ní byla. Zastavuji se a mluvíme pár minut. Chalchonovová říká, že Mouton koupil dva nádherné koně, ale že ještě nejsou trained. Chci ty koně vidět — jestli jsou velmi krásní, jednoho si pronajmu. Paní Daniloffová mi vřele děkuje za vějíř (který koupila teta). Při odjezdu jsem ztratila ten svůj, a protože mě čekalo velké horko ve vagónu, prosila jsem paní Daniloffovou, aby mi dala ten svůj. Dlužila jsem jí tedy vějíř; teta koupila jeden z ruské kůže, třikrát hezčí než ten původní. Tak málo jsem na to myslela, že když mi děkovala, nevěděla jsem, co tím myslí.
Paulův kůň je naprosto unruly — nechce klusat, jen krok nebo cval. Strašně mě to rozčilovalo. Nemohla jsem jet pravidelným chodem. Musela jsem hned zastavit, hned cválat; byla jsem tak podrážděná, že jsem byla schopná se vrátit. Ale naštěstí vzpurný kůň poslechl a procházku jsme dokončili přátelsky. Sotva vejdu, Palajka mi podává krabičku z Paříže. Jsou to fotografie od Waleryho. Rychle otevírám. Dvě pózy vkleče jsou afektované, zvlášť ta se sklopenýma očima. Nejsem moc spokojená. Hlavní vada — nebo spíš jediná — je, že vlasy nad čelem jsou špatně upravené, příliš těsně u sebe, a je jich moc, což působí vulgárně. Ta s rukama je nejlepší.

Poznámky

Chalchonovová — v originále Khalkionoff; jedná se pravděpodobně o fonetický zápis ruského jména.
Pozn. překl.: V originále anglicky: unruly (nezkrotný).