Pondělí 7. července 1873

CZEN UK FR

Kněžna Galicynová u nás večeřela. Po projížďce kočárem jsme šly do „Folies" — tedy kněžna, Dina a Paul; já, protože jsem chtěla vidět jen Plessiho (herce, který velkolepě představuje třicet šest různých postav), jsem jela s mámou na zmrzlinu ke kavárně La Victoire — v kočáře se tam dá dojet. Měla jsem v úmyslu přijít právě na Plessiho scénu, ale přišla jsem trochu brzy a vaudeville mi přišel velmi slušný (šedé šaty, dobře). A pak konečně Plessis; výborně zahrál stáří od dvaceti do sta let, aniž opustil scénu. Nejlépe vyvedené obličeje byli Vilém, Gambetta, Napoleon I. a Garibaldi. Ostatní byli možná stejně dobří, ale protože ty osoby neznám, nemohu soudit. Faktem je, že rozmanitost výrazů je pozoruhodná; Garibaldi a Napoleon I. byli překvapující, zvláště Napoleon — úplný portrét, ale nádherný. Divadlo bylo plné hlavně lidu. Byli tam profesoři ruštiny, angličtiny, němčiny, francouzštiny atd. Keldal, jeden z věřitelů nebo jakýsi přisluhovač paní Galicynové. Pokaždé tvrdí, že je do mě zamilovaný. Jak mě to hnusí! Ženy snáším — učitelky, herečky a vůbec ty druhé a třetí jakosti, ale muže — ty trpím jen první jakosti. Snesu jen muže první třídy. Všechno ostatní mě odpuzuje do té míry, že se na ně nemohu dívat, a octnu-li se shodou neštěstí ve stejné místnosti, jsem jako na jehlách, jsem nešťastná — zkrátka, hnusí se mi, a hotovo!

La princesse Galitzine a dine chez nous le soir. Apres une promenade en voiture, nous allames aux "Folies", c'est-a-dire la princesse, Dina et Paul, moi ne voulant voir que Plessis (l'acteur qui represente trente-six tetes differentes magnifiquement) j'allais avec maman manger des glaces pres du cafe de La Victoire, en voiture, on peut y aller. J'avais l'intention de venir juste a la scene de Plessis, mais je suis venue un peu tot et j'ai trouve surtout le vaudeville tres convenable (robe grise bien). Puis enfin Plessis, il a tres bien fait l'age depuis vingt ans - cent ans, sans quitter la scene. Les figures les mieux faites etaient Guillaume, Gambetta, Napoleon 1er et Garibaldi. Les autres etaient aussi bonnes peut-etre, mais ne connaissant pas les personnes, je ne puis juger. Le fait est que la variete des expressions est remarquable, Garibaldi et Napoleon 1er etaient surprenants; surtout ce dernier, tout a fait le portrait, mais magnifique. Le theatre est surtout rempli de peuple. Il y avait la les professeurs de russe, anglais, allemand, francais etc. Keldal un des creanciers ou espece de Rodianobre de Mme Galitzine. Elle dit toutes les fois qu'il est amoureux de moi. Comme cela me degoute ! Je supporte les femmes professeur, actrice et en general de deuxieme et troisieme qualite, mais les hommes, je ne les souffre que de premiere. Je ne puis voir sans degout que les hommes de premiere qualite. Tout le reste me repugne a un tel point que je ne puis les regarder et si, par malheur extreme, je me trouve dans la meme chambre, je suis sur des epingles, je suis malheureuse, enfin ils me degoutent, voila !