Neděle 1. června 1873

V kostele (šedé batistové šaty, dobré) — tu sukni nemám moc ráda. Nebylo tam skoro nikoho. Velkokněžna byla v kostele poprvé za dva měsíce snad. Tolstí tam byli, ti darebáci! Jak se nestydí po tom, co dostala facky. Vzaly jsme paní Anitčkoffovou a jely domů. (V kostele jsme viděly děti Howardových a ještě pár lidí.)
Aniž bychom čekaly na oběd, máma odjela na nádraží, já také — koupit okurky; ale místo toho jsem jela s mámou a Lefèvrem do Monaka přesvědčit Georgese, aby přijel do Nice. Vystoupily jsme v Monaku, vzaly fiakr a we drove directly to the house where George lives.
Malý chudý pokojík, další vedle pro služebnou a jídelna sloužící v případě potřeby jako salon — to je, co jsme našly. Anna tam byla. Usadily jsme se a začala debata, ale marně — nechce nic poslouchat, uvažuje jako miminko, nebo spíš neuvažuje vůbec. Po dvou hodinách
mluvení, křičení a dokazování jsem navrhla mámě, abychom šly do kasina.
Při odchodu jsem podala ruku Anně a ona ji políbila. Byla jsem velmi v rozpacích, nevěděla, co dělat. Políbila jsem ji. Georges nás doprovodil pár kroků. Mluvil o monackém knížeti, o synovi, o jeho ženě — myslela jsem, chtěla jsem, aby se rozhovor dotkl Hamiltona. Ale Georges se omezil na to, že řekl: je provdána za Hamiltona.
Jely jsme fiakrem do kasina. Teď je ke vstupu potřeba osobní průkaz. A když jsme vešly, salony byly čisté, vyčištěné ode vší té lůzy, od kokotek atd. atd. Bylo to jako ve slušném salonu — cítily jsme se pohodlně. Ale je to trochu jednotvárné. S těmi osobami to bylo živější a Monaco se mi líbilo víc tehdy. Herna musí být hernou a nic víc! Teď je to příliš upjaté, ale líbí se mi to víc — je to ušlechtilé. Máma vyhrála asi tři sta franků a já třicet.
Solominka a Walitsky jsou tu. Ten druhý šel přemlouvat Georgese už od desíti.
Vrátily jsme se bez výsledku, ale ne bez naděje. Z nádraží máma odjela za advokátem Malaussénou ohledně své věci — v řeči advokáta Tolstých totiž byla jmenována.
Tetě je lépe a brzy, doufám, pojedeme do Vídně. Ach! Bože, pomoz mi v tom, dej mi jet do Vídně!

Poznámky

Jely jsme přímo k domu, kde Georges bydlí. (angl.)