Čtvrtek 22. května 1873

To je mi pěkná věc! Nikdy se mi nic takového nestalo! Bez jakékoli přípravy jsem na cestě do Ženevy vlakem ve dvě hodiny. Stalo se to takto: ze stejného důvodu jako posledně, totiž že klenotník chce účtovat dvojnásobek; posledně to mamince rozmluvili, ale tentokrát jede. Podrobnosti té záležitosti příliš neznám, ale na tom nezáleží. Vzala jsem staré šedé šaty Diny, upravila je co nejlépe, a je to zázračné. Všechno, co si obléknu, je hezké; ty nejnevzhlednější šaty na mně vypadají půvabně; na jiné jsou stejné šaty ošklivé, na mně nabývají jiného vzhledu — neříkám to, abych si lichotila, je to čistá pravda.
Odjely jsme na nádraží, kde jsme potkaly skoro všechny, kdo ještě zbývají v Nice. Paní Rice s bratrem a sestřenicí, slečnu Combie, kterou jsme znaly. Daly jsme se do řeči, a jelikož jedou stejným směrem, domluvily jsme se, že pojedeme spolu. Walitsky, Markevičová a Dina nás doprovodili; tetě je stále špatně, dělá nám takový žal.
Odjely jsme tedy — jsem z toho celá omámená, tak nečekaně!
Cesta do Lyonu byla velmi příjemná ve společnosti těch Američanů; jsou okouzlující a milí. Mluvila jsem anglicky dost dobře (píšu toto a máma s Krumlingem na druhé straně stolu počítají účty, a to mě mate a nemohu psát). Od Lyonu jsme jely s muži; to mě obtěžovalo, neboť nevypadali comme il faut. Celou dobu jsem si povídala a kniha, kterou jsem si vzala s sebou, byla až do Lyonu zbytečná. Ale když Američani odjeli, I have looked for it, and found that it was lost, but I must buy one to finish it: "Mabel Waughan" by the author of "The Lamplighter". Les Rice avaient un livre que je veux lire "Satanella" by Neville, or something of this kind. We parted very good friends.

Poznámky

Hledala jsem ji [knihu] a zjistila, že se ztratila, ale musím si koupit novou, abych ji dočetla: „Mabel Vaughan" od autorky „Lampáře". Riceovy měly knihu, kterou chci číst, „Satanella" od Nevilla, nebo něco takového. Rozloučily jsme se jako dobré přítelkyně. (angl. a fr.)