Sobota 15. března 1873

Hezky. Na promenádě dost lidí (modré šaty), v kočáře, pak pěšky zpátky. Dnes dopolední představení v kroužku Masséna. Projely jsme dvakrát Nádražní třídou, Boreel vešel na chvíli do kroužku Masséna, pak jsme ho potkaly na třídě, ne naproti. Nepodívala jsem se na něj. Pak odbočil téměř okamžitě, jak nás spatřil. Bylo to trochu nápadné, ale my jsme odbočily tak, že mě nemohl vidět zepředu, nikdo z nás se na něj nepodíval, tvářili jsme se dokonce, jako bychom se odvraceli. To ho nesmírně udivilo a když se trochu vzdálil, otočil se celým tělem, aby se na nás podíval, málem se s kočárem vyboural, jak se otáčel a díval. Je to dobrá metoda, nebudu se na něj vůbec dívat, protože se tím o moc neochuzuji, a jeho to popíchne!
Ach! pozvolna uspěji! Je pořád v Monaku, ale to mi nevadí.