❦
Sobota 22. února 1873
Samedi 22 février 1873
Na promenádě (černé šaty, šedý kabátek), dost lidí. Viděla jsem Boreela jen jednou, jak jde pěšky a hovoří s Nastjou.
A la promenade (robe noire, casaque grise), assez de monde. Je vis Boreel une seule fois causant à pied avec *Nastia*.
Slečna Collignon nemocná. V šest hodin jsem jela pro mámu na nádraží. Večer ve Francouzském divadle (modré šaty) na „Isméně", „Hráč na flétnu", opéra bouffe o jednom dějství. „Sluhové" ve třech dějstvích, poslední kus byl velmi dobrý. V divadle moc lidí nebylo. V lóži v přízemí paní a slečna Bravurová, za slečnou byl kníže, který se jí dvořil. Vypadali tak šťastně. Závidím jim, přála bych si vévodu z Hamiltonu. Chtěla bych, aby mě miloval. Ach! Proč ho nevidím? Jak bych si to přála, ale úplně sama.
Mlle Collignon malade. A six heures je suis allée chercher maman à la gare. Le soir au Français (robe bleue) voir "Ismène" "Le joueur de flûte" opéra bouffe en un acte. "Les domestiques" en trois actes, la dernière pièce était très bien. Au théâtre pas beaucoup de monde. Dans une loge des baignoires Mme et Mlle Bravura, derrière Mademoiselle il y avait le prince qui lui faisait la cour. Ils paraissaient si heureux. Je les envie, je voudrais avoir le duc de Hamilton. Je voudrais qu'il m'aime. Oh ! pourquoi ne le vois-je pas ? Comme je le voudrais, mais toute seule.