❦
Středa 2. dubna 1884
Byla jsem u Petita1 (výstava v rue de Sèze) — strávila jsem hodinu před nesrovnatelnými Bastienovými plátny. Cazin je také dobrý — ale!Mercredi 2 avril 1884J’ai été chez Petit (Exposition) de la rue de Sèze) j’y suis restée une heure devant les incomparables toiles de Bastien. Cazin est bien aussi mais !
Potom jdu k Tonymu, s velmi veselým výrazem, jako zvědavka: „No řekněte, pane, jak to šlo u poroty?“ — „Ale velmi dobře — když prošel váš obraz — ne jeden nebo dva — ale celá skupina řekla: ‚Hleďme — to je dobré — č. 2!‘“
Après je vais chez Tony et d’un air très gai, en curieuse, voyons Monsieur comme cela s’est-il passé au jury ? Mais très bien, lorsque votre tableau a passé ils ont dit, ni un ni deux d’entre eux mais tout un groupe; « tiens c’est bon ça, un n° 2 » !
„Ach, pane — je to možné?“
— Oh ! Monsieur est-ce possible ?
„Ale ano — věřte, že vám to neříkám, abych vám udělal radost — tak to bylo — hlasovalo se — a kdyby onen den předseda nebyl hrubián a tupec — měla byste č. 2. Váš obraz se líbil — přijali ho vlídně — ale předseda vedl věci jako hrubián...“
— Mais oui, croyez bien que je ne vous le dis pas pour vous faire plaisir, c’est ainsi, alors on a voté et si ce jour-là le président n’avait pas été une brute et un ahuri vous aviez le n° 2. Votre tableau a été trouvé bon, on l’a accueilli avec sympathie, mais le président a conduit les choses en brute...
„A mám č. 3?“
— Et j’ai n° 3 ?
„Ano — ale je to způsobeno jakýmsi neštěstím — smůlou — jedině tím. Měla jste mít č. 2.“
— Oui, mais c’est dû à une sorte de malheur, de la guigne, uniquement. Vous deviez avoir 2.
„Ale co vytýkají obrazu?“
— Mais que lui reproche-t-on au tableau ?
„Nic.“
— Rien.
„Jak to nic? Tedy není špatný?“
— Comment rien ? Il n’est donc pas mauvais ?
„Je dobrý.“
— Il est bon.
„Ale co tedy?“
— Mais alors ?
„Pak je to prostě smůla — a to je vše — a najdete-li člena poroty, který požádá, aby ho pověsili v úrovni očí — bude tam — neboť je dobrý.“
— Alors c’est un malheur et voilà tout, et si vous trouviez un membre du jury pour demander qu’on le mette sur la cimaise il y sera, car il est bon.
„Ale vy?“
— Mais vous ?
„Já jsem členem výboru pověřeného zvláště dohlížet na dodržování pořadí čísel — ale požádá-li jeden z nás — věřte, že nic nenamítnu.“
— Moi, je suis membre du bureau chargé spécialement de faire respecter l’ordre des numéros, mais qu’un de nous le demande et croyez-bien que je ne dirai rien contre.
Věřím ti, starý špinavče.
Je te crois vieux sale.
Ach — ale to mě od něj nepřekvapuje. Inu... A pak kolem čtyř hodin k Rodolphovi, který se trochu směje Tonyho radám a říká, že mohu být téměř klidná — a že bude velmi překvapen, nebudu-li viset v úrovni očí — a že... ostatně Tony mi řekl, že podle svého nejlepšího svědomí soudí, že zasluhuji č. 2 a že ho mám morálně. Morálně!!
Oh ! mais ça ne m’étonne pas de lui. Enfin... Et puis vers quatre heures chez Rodolphe qui rit un peu des conseils de Tony et qui dit que je puis être presque tranquille et qu’il sera très étonné si je ne suis pas sur la cimaise et que... du reste Tony m’a dit qu’en son âme et conscience je mérite 2 et que je l’ai moralement. Moralement !!!
A že ostatně by to bylo jen spravedlivé...
Et que du reste ce ne serait que juste...
Nejlepší jsou ti zatracení Canrobertovi, kteří to považují za přirozené a kteří od č. 3 oceňují mé schopnosti třikrát méně. Nejspíš se na mě zlobí kvůli obrazu, který jsem namalovala pro Claire. To mě naučí dopouštět se zbabělostí.
Ce que j’admire ce sont ces sacrés Canrobert qui trouvent ça naturel et qui depuis le n° 3 estiment trois fois moins mes capacités. En somme ils doivent m’en vouloir du tableau que j’ai fait pour Claire. Ça m’apprendra à commettre des lâchetés.
Ti idioti si myslí, že to č. 3 je zasloužené — neboť tomu vůbec nerozumí — a věří, že mi dělali protekci! Panebože. Se svým Boulangerem a Lefèbvrem? Ale ti dva jsou v ateliéru a měla jsem je přes Juliana od doby, co vystavuji.
Ces idiots croient que ce 3 est mérité car ils ne s’y connaissent nullement et croient m’avoir protégée ! Bonté du ciel. Avec leur Boulanger et Lefèbvre ? Mais ces deux sont à l’atelier et je les avais par Julian, depuis que j’expose.
To mě naučí.
Ça m’apprendra.
A abych šla znovu prosit. Ach! Ne! Žádat jako laskavost to, co mi náleží! To je příliš.
Et que j’aille encore solliciter. Ah ! Non ! Demander comme une faveur ce qui m’est dû ! C’est trop.
Ach — ti prokletí ubožáci — teď, když jsem jim namalovala obraz — nechávají mě na holičkách. Neboť ani paní de Luynes, ani markýza d’Hervey nikdy neposlaly nic tak dobrého. A navíc nikdo neví, kdo jsem — a myslí si, že to namalovala ona — protože mě mají za slečnu z vyšší společnosti jako všechny ostatní. Maršálová nechala Claire skládat zkoušky na radnici — nechala ji malovat — vštěpuje jí vážnou literaturu — a staví ji do pózy výjimečné dívky. K té póze jsem jí pomohla — a teď. To mě naučí.
Ah ! les sacrés misérables, maintenant que je leur ai fait un tableau, ça me lâche. Car ni Mme de Luynes, ni la marquise d’Hervey n’ont jamais envoyé rien d’aussi bon. Et en plus on ne sait pas qui je suis et on croit que c’est elle qui l’a fait, car on me croit comme les autres demoiselles du monde. La maréchale a fait passer ses examens à Claire à l’hôtel de Ville, elle l’a fait peindre, lui inculque de la littérature forte et la pose en fille supérieure. J’ai aidé à cette pose et maintenant. Ça m’apprendra.
Poznámky
Pozn. překl.: Galerie Georges Petit, rue de Sèze — jedna z nejprestižnějších soukromých pařížských galerií, v níž se konaly významné výstavy Bastiena-Lepage, Moneta, Renoira a dalších předních umělců té doby. ↩