Čtvrtek 3. dubna 1884

Znovu se pouštím do Jacquesa — a vůbec nepózuje.
Ostatně jsem zcela nemocna. Ach — má rodina mě pohřbí — to je téměř jisté.
Přesto je v nemoci jakási sladkost — když si člověk pomyslí, že Bastien je nemocen také.