Sobota 15. března 1884

Abbema přišla dnes ráno se podívat na můj obraz — je to milá dívka, škoda, že ji člověk nemůže vídat jinak než v uměleckých kruzích...
Zdálo se, že ten patnáctý nikdy nepřijde... Počasí je nádherné a už v pondělí nebo v úterý půjdu pracovat na venkov.
Ten zatracený Bastien — ne, tentokrát vám přísahám — opouštím ho navždy. Je to neodvolatelné.
Proč bych na něj myslela? Má talent. No a co? Sotva ho znám — je to povaha... uzavřená; a pak je lepší pracovat na vlastním talentu než se vyčerpávat obdivem.
Nemá nic než své obrazy — mezi námi je chlad. Co chcete, abych s tím dělala?
Nikdy ho nevídám. Na koho pak myslet? Na své umění — dokud nepřijde bytost, jež se prosadí sama.
Tedy sbohem, milý anděli — pohrdám tebou. Byl jsi!

Poznámky

Pozn. překl.: Louise Abbema (1853–1927) — francouzská malířka a sochařka, proslulá portréty své blízké přítelkyně Sarah Bernhardtové. ↩