Deník Marie Bashkirtseff
CZENUKFR

Pondělí 7. ledna 1884

Dinin portrét. Ve tři hodiny přijde maršálčina pro Clairu a mě — jdeme k Boulangerovi. Ten starý akademik je pobouřen neslušnou výstavou Maneta. A to v École!
Je to pohoršující! Kam to jdeme! Souhlasím s ním do takové míry, že Claire jde šmejdit po koutech ateliéru, aby se nerozchichtala — ona přece ví, co si myslím.
Ten [Začerněná slova: dobrý Boulanger] mi řekl velmi lichotivé věci — ví, co jsem vystavovala. (Je jedním z profesorů v mužské sekci Académie Julian.)
Zdá se mi, že vše je skončeno — že mě nikdo již nebude milovat… jak jsem… a ostatně — umřu.
Radostné myšlenky!

Poznámky

Gustave Boulanger (1824–1888) — držitel Římské ceny, profesor na École des Beaux-Arts a na Académie Julian (mužská sekce). Proslulý historickými a orientalistickými náměty. Jeho nevraživost k Manetově posmrtné retrospektivě odráží trvalou nedůvěru akademického establishmentu k impresionismu. ↩