Neděle 16. září 1883

Jsem nemocná — opravdu nemocná. A přikládám si na hruď obrovský puchýřový obvaz. Po tom pochybujte o mé odvaze a touze žít. Nikdo to ostatně neví kromě Rosalie — procházím se po ateliéru, čtu, hovořím a zpívám s hlasem skoro krásným. Jako zpravidla v neděli nic nedělám — to nikoho nepřekvapí. Gavini a Tchoumakoff dnes večeří — já nesejdu dolů, protože Gavini mě dráždí do krajnosti jako Saint-Amand a já jsem si právě přiložila obvaz — to je důvod udaný rodině; rodina zase říká, že mám hroznou migrénu. Migrénu jsem nikdy neměla, krom jednou. Jsem spokojená — sama — po večeři při čtení dám zhasnout všechna světla, otevřít závěsy — a procházím se po svém patře za nádherného měsíčního svitu. To je také jedno potěšení.
A uprostřed tolika bídy jsem relativně šťastná. Dozvím se, že Géry a princezna jsou dole — dám vzkázat, že migréna mi přešla a já usnula, poněvadž mám zítra model od rána — což je pravda.
A pak... Moje krásná duše touží po duši spřízněné.
Jsem tak sama se svými — nudí mě. A nikdy nebudu mít přítelkyni — Claire říká, že přítelkyni mít nemohu, dívku, protože nemám malá tajemství a malé dívčí příhody.
— Jste příliš dokonalá — nemáte co skrývat.
Vděčnost mě nutí dodat, že tahle holka je velmi duchaplná. V šestnácti letech skvěle složila zkoušky na Hôtel de Ville. A četla jsem její práce, jež obsahují velmi rozvětvené věty.
Ostatně... Poslouchejte — nechci dívčí přátelství. Mužská přátelství — ano, neboť vždy za nimi něco je — nebo Láska, Láska, Láska.
Když jsem to napsala, téměř mi na tom nezáleží...

Poznámky

Pozn. překl.: Puchýřový obvaz (fr. vésicatoire) — lékařský přípravek 19. století způsobující záměrné puchýřování kůže, aby „odvedl" zánět; bolestivý, ale běžně užívaný.