❦
Pátek 17. srpna 1883
Trochu rozptýlení díky zdání naděje — teta obíhá sem a tam a já píši Cabanelovi a Lefèvrovi, jenže to nestojí za to, porota ukončila svá jednání a nesvolá se kvůli jedinému obrazu. Ostatně jsem se utěšila... Ten obraz dotáhnu úplně dobře. Tony ho viděl a shledává ho dobrým. Diví se, že jsem mu o Výstavě neřekla... Neodvážila jsem se.Vendredi 17 août 1883Un peu de distraction par un semblant d’espoir, ma tante va à droite et à gauche et j’écris à Cabanel et à Lefèvre, seulement ce n’est pas la peine, le jury a terminé ses opérations et on ne le convoquera pas pour un seul tableau. Je suis du reste consolée... Je le terminerai ce tableau tout à fait bien. Tony l’a vu et le trouve bien. Il s’étonne que je ne lui ai pas parlé de l’Exposition... Je n’ai pas osé.
Lidé nevěří mé nesmělosti, ta se přesto vysvětluje přemírou pýchy. Mám hrůzu, děs a zoufalství z žádání — musí se nabídnout samo... V okamžiku popudu to nikdy nevyjde — je to téměř vždy příliš pozdě a vedle.
On ne croit pas à ma timidité, elle s’explique pourtant par un excès d’orgueil. J’ai horreur, terreur et désespoir de demander, il faut qu’on offre... Dans un moment de coup de tête, ça ne réussit jamais c’est presque toujours trop tard et à côté-
Několikrát zblednu a zčervenám, než si troufnu říct, že mám v úmyslu vystavovat nebo dělat obraz — zdá se mi, že se mi vysmívají, že nic neumím, že jsem domýšlivá a směšná...
Je deviens blême et rouge plusieurs fois avant d’oser dire que j’ai l’intention d’exposer ou de faire un tableau, il me semble que l’on se moque de moi, que je ne sais rien, que je suis prétentieuse et ridicule...
Když si někdo (umělec, pochopitelně) prohlíží moji malbu, odcházím do třetího pokoje, tak se bojím slova nebo pohledu. Chtěla bych mít dost talentu, aby... Ostatně ani Tony ani nikdo netuší, jak málo si věřím — jelikož mluvím s nadutostí, myslí si, že se vysoko hodnotím, a přisuzuje mi velký talent.
Quand on regarde (ou, un artiste bien entendu) ma peinture je m’en vais dans la troisième chambre tellement j’ai peur d’un mot ou d’un regard. Je voudrais avoir assez de talent pour que... Du reste ni Tony ni personne ne se doutent pas que je sois aussi peu sûre de moi, comme je parle avec jactance il croit que je m’estime et m’accorde un grand talent.
V důsledku toho mě ani nepotřebuje povzbuzovat, a kdybych mu řekla o svých váhaních a obavách, zasmál by se — jednou jsem mu o nich řekla a bral to jako žert.
Par conséquent il n’a pas même besoin de m’encourager et si je lui disais mes hésitations et mes peurs il rirait, je lui en ai parlé une fois et il l’a pris comme une charge.
To je ta ohromná chyba, k níž sama dávám záminku. Jules... myslím, že ví, že... to jest ví, že se ho strašně bojím, a považuje se za Boha.
Voilà la formidable erreur à laquelle je prête. Jules... il sait je crois que... c’est-à-dire il sait que j’ai affreusement peur de lui et se croit Dieu.
Koneckonců když vidí vyhublý a skromný výzor Breslau, řekl by jí: „Nuže, slečno, ale to není špatné, bylo by třeba to vystavit, bylo by vám to prospěšné.“
Enfin voyant l’air maigre et humble d’une Breslau on lui dirait: eh bien Mademoiselle, mais ce n’est pas mal cela, il faudrait l’exposer, cela vous serait utile.
Ale jak chcete, aby to řekl té zářivé blondýně plné výsměšné, drzé pýchy, která označuje 9/10 umělců za darebáky a výrobce hrůz.
Mais comment voulez-vous qu’il le dise à cette blonde lumineuse et pleine [de] fierté moqueuse, insolente et traitant le 9/10 des artistes de polissons et de fabricants d’atrocités.
Koneckonců... Aby bylo nebe spravedlivé, musí mi poslat Julese...
Enfin... Pour que le ciel soit juste il faut qu’il m’envoie Jules...
Všechny ty nespravedlnosti nebe a země mě uklidňují. Je krásné být pronásledována — vzpřimuji se, silná svou nevinností a pohrdáním, jež ve mně vzbuzují takové počínání osudu. Budu přesto bojovat. Štěstí se obrátí.
Toutes ces injustices du ciel et de la terre me rassérènent. C’est beau la persécution, je me redresse forte de mon innocence et du mépris que de tels procédés de la part du sort, m’inspirent. Je lutterai quand même. La chance tournera.
Je nemožné, abych neměla génia — jenže ještě nenašel správnou cestu... Musela bych být trojí, abych se s vášní věnovala třem věcem, jež zbožňuji. Malba, sochařství a... psaní. Sama za sebe přebíhám od jednoho k druhému, zadýchávám se a k ničemu nedocházím.
Il est impossible que je n’aie pas de génie, seulement il n’est pas encore dans la bonne voie... Il me faudrait être 3 pour me livrer avec passion aux trois choses que j’adore. Peinture, sculpture et... écrire. A moi toute seule je cours de l’une à l’autre, m’essouffle et n’arrive à rien.
Pokud jde o hudbu, je tak součástí života kultivovaného člověka, že o ní ani nemluvím.
Pour ce qui est de la musique, elle fait tellement partie de la vie d’un être propre que je n’en parle pas.