❦
Neděle 5. srpna 1883
Dimanche 5 août 1883
Celkem vzato je mi to lhostejné.
En somme ça m’est indifférent.
Ale je mi čtyřiadvacet let. Řeknete, to je mladé – ale vidím, že všichni lidé, které znám, mě mají zjevně za starší. Říká se již, že se neprovdám. Gaviniovi, kteří mi už nabídli kdekoho, žádné nápadníky nenabízejí.
Mais j’ai vingt-quatre ans. C’est jeune direz-vous, mais je vois que tous les gens que je connais ont l’air de me donner davantage. On se dit déjà que je ne me marierai pas. Les Gavini après avoir offert un tas de monde n’offrent plus de prétendants.
A je zřejmé, že v Paříži nikdy nenajdu bohatou partii. Hezčí než já se provdaly za lidi bez jmění, pokud měly věno – nebo zůstaly svobodné, pokud žádné neměly.
Et il est évident qu’à Paris je ne trouverai jamais un parti riche. De plus belles que moi ont épousé des gens sans fortune et lorsqu’elles avaient une dot ou sont restées filles lorsqu’elles n’en avaient pas.
Manželství mi však ztěžuje to, že od té doby, co jsem jako J. J. Rousseau, potřebuji nekonečné ohledy, shovívavost a jemnost.1
Mais ce qui rend un mariage difficile c’est que depuis que je suis comme J.J. Rousseau il me faut des ménagemens, des complaisances et des délicatesses infinies.
To najdu jedině tak, že si vezmu za manžela Saint-Amanda – budu svobodná, a pokud budu někoho milovat, nebude to manžel, s nímž bych žila neustále a který by mohl mé city zraňovat. Budu vídávat málo lidí, téměř nebudu chodit na návštěvy a budu pořádat hudební večery, takže vše půjde dobře.
Je ne trouverai cela qu’en prenant un mari Saint-Amand, je serai libre et si j’aime quelqu’un ce quelqu’un ne sera pas un mari avec qui je vivrais constamment et qui pourrait me froisser. Je verrai peu de monde, je ne ferai presque pas de visites et je recevrai en musique de sorte que tout ira bien.
Ale provdat se za muže, který se ožení pro sebe, který bude uhlazený a bohatý... To je k nenalezení.
Mais épouser un homme qui se mariera pour lui, qui sera bien et riche... C’est introuvable.
Nebo velmi uhlazený mladý muž, který si mě vezme pro věno a který toho přirozeně bude chtít využít spolu s manželkou a není to přirozené poctivě a jako každý jiný? A co se ze mě pak stane?
Ou un jeune homme très bien qui m’épousera pour la dot et qui voudra naturellement en profiter avec la femme et n’est-ce pas tout naturel et honnête et comme tout le monde ? Et qu’est-ce que je deviendrais alors ?
I kdybych byla milována? Bude mě nudit, bude mi bránit v práci, aniž by to chtěl. A i kdybych nebyla jako Rousseau, nepřizpůsobila bych se obyčejné existenci – jak se svázat s člověkem, který je mi lhostejný, snášet ho, sdílet s ním život a svůj čas! Chodit na návštěvy a mít děti – a on ještě sáhne na mé jmění kvůli svému poslaneckému mandátu, nebo dokonce kvůli kurtizánám!
Même si je suis aimée ? Il m’ennuiera, m’empêchera de travailler sans le vouloir même. Et même si je n’étais pas comme Rousseau je ne m’accommoderais pas d’une existence ordinaire, comment me lier à un indifférent, le subir, partager une vie et mon temps avec lui ! faire des visites et avoir des enfants et il prendra encore de ma fortune pour sa députation ou pour des cocottes même !
Ah! Ne.
Ah ! Non.
Velmi bohatý princ by si mě nevzal z lásky – ještě by bylo třeba strávit celou sezónu, pět nebo šest měsíců se předvádět, tančit a nedělat nic jiného, než chodit do společnosti... K takovému riziku se neodhodlám. Vždyť nikdo si není jist, že nějakého prince uloví. Vezměte si Martinoffovou, ta nedělá nic jiného. Teta ji vodí všude, na každou sezónu, na každý bál – tři roky to trvá a žádný manžel.
Un prince très riche ne m’épouserait par amour, encore faudrait-il dépenser toute une saison, cinq ou six mois à poser, danser, ne rien faire qu’aller dans le monde... Je ne me déciderai à pas à courir le risque.. Car on n’est pas sûr d’en attraper un de prince. Voilà la Martinoff qui ne fait que ça. Sa tante la mène partout, à toutes les saisons, à tous les bals, voilà trois ans que ça dure et pas de mari.
Vrátit se do Itálie? To nejspíš udělám, budeme-li mít úspěchy na velvyslanectví. Po šesti letech? Neprovdána? Najdu ještě obdivovatele? Budou mě považovat za odkvetlou. Zatímco se vrátím-li provdána, budu oslnivá – a ráda bych se pomstila v Římě. Všechny ty dámy a samotný Dvůr – všichni se zabývali těmito velmi bohatými cizinkami, které tam strávily tři měsíce bez vycházení do společnosti.
Retourner en Italie? C’est ce que je ferai probablement si nous avons des succès d’ambassade. Après six ans ? Pas mariée ? Retrouverai-je des amoureux ? On me regardera comme défraîchie. Tandis que si je reviens mariée je serai éblouissante, et je voudrais bien prendre ma revanche à Rome. Toutes ces dames et la Cour même, ils se sont tous occupés de ces étrangères très riches et qui sont restées, là trois mois sans aller dans le monde.
Ah! Jaké velké naivky jsme tehdy byly!!
Ah ! grandes innocentes que nous étions !!
Jen španělské mravy trochu připomínají naše ruské provincie. Neměly jsme ani ty nejmenší způsoby... Je to politováníhodné.
Il n’y a que les mœurs espagnoles qui ressemblent un peu à nos provinces russes. Nous n’avions pas la moindre tenue... c’est regettable.
Oh! Vzít si odvetu před všemi těmi lidmi. Když tam pojedu jako svobodná dívka, to se nepodaří. Ne – musím se provdat za Saint-Amanda nebo za Bojidara. Bojidar je kamarád, spořádaný chlapec, šetrný, až puntičkářský; byl by z něj přesně takový správce, jakého je třeba. Ale byl by to skutečný manžel – ano, ale nevadilo by to...
Oh ! prendre ma revanche devant tous ces gens. Ce n’est pas en y allant jeune fille que ça se fera. Non, il faut me marier avec Saint-Amand ou avec Bojidar. Bojidar est un camarade, un petit garçon rangé, économe, maniaque même; c’est l’intendant qu’il faudrait; Mais ce serait un mari véritable, oui mais ça ne ferait rien...
Jeho bratranec Petr si bere princeznu Zorku, dceru vládnoucího knížete Černé Hory – sňatek, který mu může pomoci usednout na srbský trůn; Petr je hlava rodu, bojovný uchazeč o trůn, a má naději. Bojidar by pak byl královský princ. Bylo by to dokonalé, zvláště protože musím zde přiznat svou nevysvětlitelnou slabost pro titul kněžny.2
Son cousin Pierre épouse la princesse Zorka, fille du prince régnant du Monténégro, mariage qui pourra bien l’aider à s’asseoir sur le trône de Serbie; Pierre est le chef, le prétendant militant et qui a des chances. Bojidar alors serait prince royal. Ce serait parfait d’autant plus que je dois avouer ici ma faiblesse inexplicable pour ce titre de princesse.
Je to elegantní, je to umělecké, je to rozkošné. Hraběnka, markýza, vévodkyně mi nic neříkají. Ale kněžna mě fascinuje jako umělecký předmět.
C’est élégant, c’est artistique, c’est ravissant. Comtesse, marquise, duchesse même ne me disent rien. Mais princesse me fascine comme un objet d’art.
Kněžna je nádherný chochol a mrzelo by mě, kdybych ho neviděla na své hlavě.
Princesse est un panache exquis que je serais chagrinée de ne pas voir sur ma tête.
Kněžna nahrazuje pět set tisíc renty. S titulem kněžny je člověk impozantní, i když vydává jen šedesát tisíc ročně.
Princesse remplace cinq cent mille de rente. Avec Princesse on est imposant en ne dépensant [que] soixante mille par an.
Dobře zařízený palác, kněžna a krásná umění. Zbytek závisí na mně. Ale Láska?
Un hôtel bien arrangé, princesse et les Beaux Arts. Le reste dépend de moi. Mais l’Amour ?
Podvádět Bojidara? Podvádět – nikdy, nikoho.
Tromper Bojidar ? Tromper, jamais, personne.
Ale koneckonců máme rozvod, a najdu-li nějakou výjimečnou příležitost, znovu se provdám; a pak manželé často žijí odděleně – budu moci vymyslet zdravotní důvody, a pak by to nebylo podvádět, to jest – nebylo by to sdílet, a to stačí.
Mais enfin nous avons le divorce, et si je trouve quelque occasion extraordinaire je me remarierai et puis souvent entre époux, il y a séparation, je pourrai inventer des raisons de santé et alors ce ne serait pas tromper, c’est-à-dire ce ne serait pas partager et cela suffit.
Ale možná nikoho milovat nebudu. Se Saint-Amandem by byla nejúplnější svoboda a zdá se mi, že bych ji využila.
Mais je n’aimerai peut-être personne. Avec Saint-Amand ce serait la liberté la plus complète et il me semble que j’en userai.
Víte, že žertem mluví o této možné asociaci.
Vous savez que tout en plaisantant il parle de cette association possible.
Je domluveno, že bude jen mým přítelem, že se věnuji umění, a pokud zradím jedno i druhé, nikdo se to nikdy nedoví.
C’est convenu qu’il sera mon ami seulement, que je me donne à l’art et que si je trahis l’un et l’autre, personne n’en saura jamais rien.
„Rozhodl jsem se tím být,“ říká, „Napoleon jím byl; a pokud jím nebudu, bude to příjemné překvapení. Ale budete dbát o mou čest a mé jméno.“
Je suis résolu de l’être, dit-il, Napoléon l’a été, et si je ne le suis pas ce sera une surprise agréable. Mais vous aurez soin de mon honneur et de mon nom.
„Jste stejně hloupý jako ostatní, Saint-Amande. Nebude to ani vaše čest ani vaše jméno, nýbrž má čest a mé jméno – nikdo na světě tedy nemůže být na ně žárlivější než já. Ostatně krásná umění mi nedávají čas myslet na lehkovážné věci.“
- Vous êtes aussi bête que les autres Saint-Amand. Ce ne sera ni votre honneur ni votre nom, mais bien mon honneur et mon nom par conséquent nul au monde ne pourra en être plus jaloux que moi. Du reste les Beaux-Arts ne me donnent pas le temps de penser aux choses légères.
„Řekněte, že vám v tom zabrání vaše ctnost.“
- Dites que votre vertu vous empêchera.
„Chcete-li – ale můj milý, nikdo se to nikdy nedoví. Asociace, přátelství, vybraná společnost, Umění a sláva – a nic víc.“
- Si vous voulez, enfin mon cher on n’en saura jamais rien. Association, amitié, réceptions choisies, Arts et gloire; voilà tout.
Ale bude chtít mít kočár – a bude ho mít; a nic víc – byt, stravu, klid, jistotu před změnami ministerstev...
Mais il voudra avoir une voiture, il en aura une et voilà tout, logé, nourri, tranquille, à l’abri des changements de ministères...
Takové jsou jeho výhody. Akademie ve výhledu po dobrých večeřích... Nezaslouží si ji – je to jen literární novinář – ale s protekcemi, intrikami, se vším na světě. A bavilo by mě mít pana Rolanda, akademika. Ale baron. Baronka – to je hloupé.
Voilà ses avantages. L’Académie en perspective à la suite de bons dîners... Il ne la mérite pas, car c’est une gazette littéraire mais avec des protections, des intrigues, avec tout au monde. Et ça m’amusera d’avoir M. Roland, académicien. Mais Baron. Baronne, c’est bête.
Mohlo by se... Další počmáraný papír.
On pourrait... En voilà du papier noirci.
Jdeme překvapit Canrobertovy a zdržet se tam hodinu. Návrat v osm hodin, vedro, únava, pach uhlí. Ale přesto je to pro pozorovatele zábavné – hledím do tisíce existencí, jak říká Balzac, zatímco teta hledá hádku s Dinou nebo se mnou.
Nous allons surprendre les Canrobert et y rester une heure. Retour à huit heures, chaleur, fatigue, odeur de charbon. Mais c’est tout de même amusant pour un observateur, je plonge les yeux dans mille existences, comme dit Balzac, pendant que ma tante nous cherche querelle à Dina ou à moi.
Oh! Rodiny, které se hádají – to je nevýslovné.
Oh ! les familles qui se disputent, c’est ineffable.
Jules musí být v Paříži a jeho podřadný bratr se neukazuje, protože by ho pravděpodobně chtěl přivést, aby mi dokázal, že ke mně nechová nenávist. Pozvu ho na večeři – jeho, Emila, bez toho druhého! Ne – myslel by si, že je to pozvání oklikou.
Jules doit être à Paris et son subalterne de frère ne se montre pas car il voudrait probablement l’amener pour me prouver qu’il ne me hait point. Je vais l’inviter à dîner, lui Emile sans l’autre ! Non, il croirait à une invitation détournée.
Na druhé straně uvidím s tím idiotem architektem, jak nám řekne: „bratr právě odjel do Damvillers...“ Ať si tam jede, u všech čertů – jen ať si nemyslí, že jsem zklamaná.
D’un autre côté je verrai avec cet idiot d’architecte et nous dire: mon frère vient de partir pour Damvillers... Qu’il y aille nom d’un chien mais qu’il ne pense pas que je suis désappointée.
Bohužel moje minulé řeči ho k tomu opravňují...
Malheureusement mon langage passé l’autorise...
Ten Cassagnac je opravdu nízká povaha. V článku, který byl o něm napsán před dvěma lety a který byl přirozeně jím inspirován, se mluvilo o jedné velmi bohaté mladé cizince, která se „okouzlena tímto rytířem“ za něj chtěla provdat – ale on upřednostnil chaloupku a srdce.3 To už není hezké – co k tomu říkáte? A pak ve skoro všech těchto fejetonech v „Le Pays“ je žena jménem Moussah – mdlé jméno, kterým mi doma otravovali uši a které používala stará Mouzayová. Pořád Moussa. Je to on nebo jeho žena, kteří píší pod pseudonymy; nebo se ví, že byla jedna mladá cizinka, „okouzlena“ atd. A ty hrdinky jsou Rusky.
Ce Cassagnac est vraiment une nature basse. Dans un article qu’on a fait sur lui il y a deux ans et qui était naturellement inspiré par lui, il a été parlé d’une jeune étrangère très riche qui « éprise de ce chevalier » avait voulu l’épouser, mais il a préféré une chaumière et un cœur. Ce n’est déjà pas joli qu’en dites-vous ? Et puis dans presque tous ces feuilletons du « Pays » il y a une femme qui s’appelle Moussah nom insipide dont on m’ennuyait à la maison et dont se servait la mère Mouzay. Toujours Moussa. C’est lui ou sa femme qui écrivent sous des pseudonymes, ou bien on sait qu’il y a eu une jeune étrangère qui éprise etc. Et ces héroïnes sont russes.
Cestou do Versailles jsme koupily „Le Pays“, které čtu jen velmi zřídka, a narazila jsem na tento fejeton a na ruskou Moussah. Zčervenala jsem a odporem se mi zkřivila ústa.
En allant à Versailles nous avons acheté « Le Pays » que je ne lis que très rarement et je suis tombée sur ce feuilleton et la russe Moussah. Ça m’a fait rougir et plisser la bouche de dégoût.
Ráda bych viděla Presseqovou.
Je voudrais voir la Presseq.
Ten velký hlupák si snad představuje, že se neprovdávám, protože ho miluji. Ach, ten nesmírný trouba! Nízká, primitivní povaha4. Samé nízké instinkty. Povaha pasáka – přitažlivá i odpudivá. Bože, jsi-li spravedlivý, proč necháváš věřit věcem, které nejsou a které mě tak poškozují! Ano – říká se, že jsem měla románek s Cassagnacem a že proto se neprovdávám; jinak by prý nešlo pochopit, proč s pěkným věnem nejsem ještě ani hraběnka, ani markýza.
Ce grand sot s’imagine peut-être que je ne me marie pas d’amour pour lui. ah ! l’immense nigaud. Nature de nègre. Tous les bas instincts. Nature d’Alphonse, séduisante et repoussante. Mon Dieu puisque vous êtes juste, pourquoi laissez-vous croire des choses qui ne sont pas et qui me sont tellement préjudiciables ! Oui, on dit que j’ai eu un roman avec Cassagnac et que c’est pour cela que je ne me marie pas, car on ne comprend pas autrement pourquoi ayant une belle dot je ne suis encore ni comtesse ni marquise.
Hlupáci. Naštěstí vy, hrstko vyvolených bytostí, lidé výjimeční, drazí a milovaní důvěrníci, kteří mě čtete – víte, na čem jste. Ale až mě budete číst, všichni ti, o nichž mluvím, budou pravděpodobně mrtví – a Cassagnac odnese do hrobu, kde bude odpočívat jeho tuk, sladké přesvědčení, že byl milován mladou a krásnou cizinkou, jež „okouzlena rytířem“ atd. Cassagnac. Ten hlupák. Ostatní tomu také uvěří. Hlupáci.
Les sots. Heureusement que vous, poignée d’êtres d’élite, gens supérieurs, vous chers et bien-aimés confidents qui me lisez, Vous savez à quoi vous en tenir. Mais quand vous me lirez tout ceux dont je parle seront probablement morts, et Cassagnac emportera dans la tombe ou reposera sa graisse la douce conviction d’avoir été aimé d’une jeune et belle étrangère qui éprise de chevalier etc. Cassagnac. Le sot. Les autres le croiront aussi. Les sots.
Ale vy dobře víte, že ne – bylo by to možná poetické odmítat chudé markýzíčky z lásky, jenže já je, bohužel, odmítám z rozumu.
Mais vous savez bien que non, ce serait peut-être poétique de refuser des petits marquis sans le sou par amour, mais hélais moi je les réfuse par raison.
Poznámky
Pozn. překl.: Narážka není jednoznačná. Rousseau ve „Vyznáních“ popisuje chronické tělesné potíže – mimo jiné urologické obtíže a hučení v uších s nedoslýchavostí –, které omezovaly jeho společenský život. Marie v této době již trpěla nedoslýchavostí; má zřejmě na mysli tělesný handicap, který si žádá ohledy. ↩
Pozn. překl.: Petr Karađorđević (1844–1921) si vzal princeznu Zorku Petrovičovou Njegošovou v roce 1883; stal se srbským králem v roce 1903. Bojidar Karađorđević (1862–1908) byl jeho bratranec, malíř a autor textů o umění. ↩
Pozn. překl.: „Chaloupka a srdce“ (une chaumière et un coeur) – romantické klišé z 18. a 19. století, označující výběr lásky před bohatstvím; Marie ho používá s ironií na Cassagnacovu adresu. ↩
Pozn. překl.: „Ten velký hlupák“ je Paul de Cassagnac. Mariina slova zní „Nature de nègre. Tous les bas instincts.“ (doslova „Černošská povaha. Samé nízké instinkty.“): rasová urážka, kterou druhá věta vysvětluje. ↩