❦
Čtvrtek 12. července 1883
Canrobertovi k obědu a pak jdeme na výstavu v ulici de Sèze. Ale než vyjdeme, přichází návštěva falešného Bastiena. Ten pravý odjel včera do Bretaně a falešný odjíždí dnes večer na čtyři dny. Potvora. Ne, není co dělat, nezajímám ho, no což, tím hůř, na tom mi nezáleží; co chci, je mít talent. Bože můj. A tak už není nic než tohle. Oblékání, koketnost, nic z toho neexistuje; upravuji se pečlivě, protože i to je ještě umění a nemohla bych chodit jako strašák, ale jinak... Tahle neustálá starost mě činí ošklivou a starou, zahrabávám se, zavírám se, a co mi to přinese.Jeudi 12 juillet 1883
To všechno se krásně vypráví, až génius rozkvete, ale takhle! Nezdá se mi, že by byl Benvenuto Cellini, když pálil svůj nábytek,1 silnější než já; já vrhám do plamenů mnohem víc a mnohem lépe, a co mi z toho vzejde.
Tout ça c’est superbe à raconter après l’éclosion du génie, mais comme ça ! Je ne trouve pas Benvenuto Cellini aussi fort que moi en brûlant son mobilier; je jette dans les flammes bien plus et bien mieux et qu’est-ce qui m’en reviendra.
On věděl, co z toho bude, a já?!
Lui il savait ce que ce serait et moi ?!
Kdybych se brzy zbavila toho obrazu s kluky, odjela bych na venkov, pravý venkov s širokými obzory, vřesovišti, bez hor, s krásnými západy slunce, šedivou půdou, trávou a divokými růžovými květy... A prostor, prostor. A namalovat velký obraz s nekonečným nebem... Trávy a divoké květy...
Si je me débarassais bientôt de ce tableau des gamins je m’en irais à la campagne, une vraie campagne avec de grands horizons, des landes, pas de montagnes, de beaux couchers de soleil, des terrains gris, des herbes et des fleurs sauvages roses... Et de l’espace, de l’espace. Et peindre un grand tableau avec un ciel infini... Des herbes et des fleurs sauvages...
Málem jsem zapomněla: Tony, který včera přišel, je velmi spokojen s mou sochou a s velkým obrazem, který je načrtnutý; trvá na tom, že se z něj dá udělat něco krásného. Co se týče kluků, jsou zhruba tam, kde byli; začala jsem totéž desetkrát znovu a vlastně tam není jediný kousek, který by stálo za to nechat...
J’oubliais, Tony qui est venu hier très content de ma sculpture et du grand tableau qui est ébauché, il persiste à dire qu’on peut en faire quelque chose de beau. Pour ce qui est des gamins, ils sont au même point à peu près, j’ai recommencé dix fois la même chose et en somme il n’y a pas un morceau à garder...
Chci odjet na venkov, zahrabat se ještě lépe. Pitomá.
Je veux m’en aller à la campagne, m’enterrer encore mieux. Imbécile.
Poznámky
Pozn. překl.: Narážka na autobiografii Benvenuta Celliniho (1500–1571), kde popisuje, jak pálil nábytek, aby udržel dostatečnou teplotu pro odlití bronzového Persea. ↩