Středa 27. června 1883

Konečně se koná Rosaliin sňatek – dáváme své požehnání..., když mě tedy neopustí. Její Pitauchard bude bydlet tady; dáváme jim hezký pokoj v suterénu. Svatební oznámení už máme. Bojidar bude svědkem, já družičkou, a oznámení jsme poslali i Cocovi a Bojidarovu pejskovi; kdybychom nebyly ve smutku, bylo by to opravdu velmi veselé.
Hle, Alicina odpověď. Ihned jí opět píšu – pár slov; divím se, že si nevšimla, jakým tónem jsem ji zvala na večeři, a nepochopila ironický smysl mého vyprávění. Co se týče jejího „postřehu“, ten prý není nic jiného než opakování mých vlastních slov. Je to dobře možné, neboť vždycky sama dávám do rukou zbraně proti sobě – to je vlastní velkorysým povahám.
Opsaný dopisLettre de Marie à Alice (passage copié de sa réponse), 27 juin 1883
Co se týče důvodů, které podnítily můj dopis – to je její dopis Claiře, které jste psala, protože jste si představila, že je větší dámou než já. A to shledávám nevděčným, servílním a směšným. A směji se tomu – a ostatně to není vaše chyba, nemáte-li ani ducha, ani srdce, ani taktu. atd. Marie Bashkirtseff
Ale pop nám přivádí pana de Bellinu, francouzsko-ruského novináře, který zároveň slouží Rusku jako donašeč. Vydává biografie malířů s kresbami a portréty atd. – prý velmi vlivný. Lhář a šarlatán, jak je dlouhý a široký – unavilo mě už jen poslouchat všechny jeho sliby a chvástání. A k tomu hloupé a odporné historky o Bastienovi, který prý byl... podporován kurtizánou Valtesse...
Gervex ano, ale Bastien – není ani dost pohledný, ani dost pařížský na to. A pomyslet, že se o každém plete páté přes deváté, vymýšlí a vypráví hromady hanebností...

Poznámky

Pozn. překl.: Valtesse de la Bigne (1848–1910) – proslulá pařížská kurtizána a mecenáška umělců; její jméno tu funguje jako pomlouvačná narážka na Bastiena-Lepage. ↩