❦
Úterý 24. dubna 1883
Mardi 24 avril 1883
Architekt mi přináší bratrovu pozvánku na Výstavu portrétů v École des Beaux-Arts. Je ještě stále docela smutný, ten ubohý chlapec. Myslím, že se mezi jeho bratrem a Stéphanie děje něco zvláštního, protože říká, že jeho bratr musí cestovat; strávit dva měsíce v prostředí zcela jiném než Paříž. A že byl nemocen na venkově, že je ze všech lidí na světě tím nejcitlivějším, že dostal dopisy, které ho roznemohly, a že prostě musí cestovat. Byl by nejvyšší čas, aby se zbavil té hanebné Mony Lisy s barvenými vlasy.
L’architecte vient m’apporter la carte de son frère pour ('Exposition de portraits à l’Ecole des Beaux Arts. Il est encore tout à fait triste ce pauvre garçon. Je crois qu’il se passe quelque chose entre son frère et Stéphanie parce qu’il dit que son frère doit voyager; passer deux mois dans un milieu tout autre que Paris. Et qu’il a été malade à la campagne, qu’il est tout ce qu’il y a de plus impressionnable au monde, qu’il a reçu des lettres qui l’ont rendu malade et qu’enfin il faut qu’il voyage. Il serait bien temps de lâcher l’ignoble Joconde aux cheveux teints.
Já jsem zuřivá, že neslyším. Potřebuji úskoky, obratnost, děsivé napětí nervů, abych se nějak protloukla. A ne vždy se mi to daří. To by člověka mohlo připravit o rozum.
Moi, je suis enragée de ne pas entendre. Il me faut des combinaisons, une adresse, une tension de nerfs épouvantable pour m’en tirer. Et je ne m’en tire pas toujours. C’est à devenir fou.
Moji večeří u paní de Lambertye. Posílám pro Alici, abych nezůstala sama a mohla mluvit o Julesovi. Konečně kolem deváté přichází princezna s Bojidarem a Alexisem a Bojidar, Alice a já hovoříme o Julesovi. Jules bude naší jedinou láskou.
Les miens dînent chez Mme de Lambertye. J’envoie chercher Alice pour ne pas rester seule et pour parler de Jules. Enfin vers neuf heures arrive la princesse avec Bojidar et Alexis, et Bojidar, Alice et moi parlons de Jules. Jules va être notre unique amour.
Budeme milovat jen jeho, bude naším Bohem. Jsme mladé a nadšené a je to jako ve škole, kde vždycky někdo někoho zbožňuje.
Nous n’aimerons que lui, il va être notre Dieu. Nous sommes jeunes et enthousiastes et c’est comme dans les collèges, on adore quelqu’un.
Zbožňujeme Julese. To jméno máme na rtech každou chvíli. Zkrátka – je to půvabné.
Nous adorons Jules. Ce nom est sur les lèvres à chaque instant. Enfin c’est charmant.