Neděle 1. dubna 1883

Dnes ráno jdu s Brisbane (Alicí) do Louvru. Není tak zajímavá jako by byla třeba Breslau – není tu výměna myšlenek; ale je dobrá povaha, dost inteligentní, poslouchá mě a já přemýšlím nahlas. Je to jakési cvičení. Mluvím o tom, co mě zaměstnává a co bych si přála. O Bastienovi přirozeně, který zaujal obrovské místo v mých rozhovorech s Juliánem i Alicí… Nesmírně miluji jeho malbu a budete mě pokládat za slepou, když vám řeknu, že ta stará zadýmená plátna Louvru mi s potěšením připomínají živé obrazy obklopené vzduchem, s mluvícíma očima, s ústy, jež se chystají otevřít. Ale to je dojem tohoto rána – nepovažuji ho za definitivní.
Kašlu, a přestože nevidím, že bych hubla, zdá se mi, že jsem nemocná. Jenže nechci na to myslet. Ale proč mám tedy tak kvetoucí vzhled? Nejen barvou pleti, ale i tvarově?
Hledám příčinu svého smutku a nic nenacházím, jen snad to, že za čtrnáct dní jsem toho moc neudělala. Ta socha, co padá, hroutí se, praskne – to všechno mi sebralo nekonečně mnoho času.
Zítra v jednu hodinu znovu začínám pracovat – jinak se nenacházím.
Co mě trochu mrzí, je to, že ten pastel je tak dobrý a malby jsou prostě dobré. Nu, teď mám pocit, že dokážu malovat stejně dobře, a uvidíte!
Nejsem smutná, mám prostě horečku a obtíže s dýcháním. Ta pravá plíce, která… postupuje.
A vy, blázínku, vidíte se takříkajíc hořet a nic neděláte! Vesikatoria? Žlutá místa po rok nebo dva?! Ale co jsou dva roky v porovnání se životem, zdravím, prací?
Ach, vida. Nepotřebuji to ani tak moc – to rameno – a dá se to tak dobře zařídit… Nu a co tedy? Nu, člověk si vždy myslí, že to samo přejde…
Poslali jsme portréty architektovi. Moje fotografie je hezká, ale vypadám jako blázen. Ofélie?
Dnes večer jdeme k paní Kanchinové, tancuje se.
Mám úspěch, ale nebaví mě to.

Poznámky

Pozn. překl.: Vesikatoria — lékařský prostředek 19. století, kaustické náplasti přikládané na kůži k odvádění choroby.
Ramenem míní místo, kam by se přikládaly vesikatorické náplasti.
„Architektem" se míní Émile Bastien-Lepage, bratr malíře Julese Bastiena-Lepage. Émile byl architekt, který dával lekce perspektivy a působil jako prostředník mezi Marií a svým slavným bratrem.