Středa 21. února 1883

Julian mi píše, že mému lístku nerozumí, ale tuší v něm velkou a hořkou výtku — že má čisté svědomí, že dostal pověření jen pro Výstavu dam (odpověděl, ale bylo příliš pozdě) a že pokud jde o Kroužek, už rok do něj nevkročil atd. — podepisuje se „váš oddaný“ a doufá, že se jednou dozví o svém zločinu.
A odpovídám mu:
„Uklidněte se — žádný zločin jste nespáchal — ale Já ano. Neboť nespoléhat jen sama na sebe je vždycky zločin urážky zdravého rozumu.
Přece však... Konečně — pokud jde o spravedlnost, zde na zemi je pořád nejčastější ta pana Clemenceaua.
M. B.
P. S. Celkem vzato — není to opravdu vaše vina, nejsem-li zajímavá... Ve vašich očích.
Alexis večeří u nás a hovoříme o Bastienech — posíláme černocha, aby mu vyřídil, ať okamžitě přijde, a je-li venku, ať přijde zítra hned ráno, kvůli naléhavé záležitosti.