❦
Středa 27. prosince 1882
Mercredi 27 décembre 1882
Nuže, dnes večer jsem před usnutím načrtla obraz, který bych chtěla udělat: člověk z profilu ve stínu hraje na klavír, dva jiní ho poslouchají... Jeden se pohodlně rozvaluje, hlavu opřenou o podstavec sochy, druhý obkročmo na židli čelem k divákovi, s cigaretou v ruce. Květiny, porcelán, paleta — vnášejí do toho zábavnou notu, nemluvě o hlavách! Chtěla bych Émile Bastiena zepředu, Dusautoya u klavíru a Bojidara. Dusautoy má obrovský nos, je vysoký, vysoký, hubený s pažemi a rukama — zkrátka podobá se ohromné kobylce. Émile Bastien je malý, blond, s holým čelem, modrýma očima, tučnou tváří, ale s hodně charakteru — s okem snivým, chcete-li. Bojidar je fintil s byzantskou tváří — takové člověk vídá na svatých obrázcích.
Eh bien j’ai esquissé ce soir au moment où je me couche le tableau que je voudrais faire, un homme de profil et dans l’ombre joue du piano, deux autres l’écoutent... L’un, se laisse aller la tête appuyée à un dessus de statue, l’autre à cheval sur une chaise de face, une cigarette à la main. Des fleurs, de la vaisselle, une palette, donnent la note amusante, sans compter les têtes ! Je voudrais Emile Bastien de face, Dusautoy au piano et Bojidar. Dusautoy a un nez énorme, il est grand, grand, maigre avec des bras et des mains, enfin il ressemble à une immense sauterelle. Emile Bastien est court, blond, le front nu, les yeux bleus, la figure grasse mais beaucoup de caractère, un œil rêveur si l’on veut. Quant à Bojidar c’est un gommeux avec une tête byzantine, on en voit comme cela sur les images.