❦
Sobota 9. prosince 1882
Samedi 9 décembre 1882
Dîner très intime, Tony, Julian, Dusautoy, Bojidar, Mlle Villevieille et Emile Bastien qui revient de la campagne. Oh ! je suis contente ! Le vrai frère a été charmé de la caricature à Colembourg que j’ai envoyée et de mes lettres, il a ri, il a dit des choses gentilles et que j’ai du talent.
Nad tím posledním mě zaplavilo štěstí! Neboť architekt je upřímný — nelže, je prostý a dobrý — a řekl to, protože je to pravda, to jest protože to řekl ten druhý. Rozešli jsme se ve dvě hodiny ráno.
Pour ce dernier il y a un élan de bonheur ! Car l’architecte est sincère, il ne ment pas, il est simple et bon et il a dit ça parce que c’est vrai, c’est-à-dire parce que l’autre l’a dit. On s’est séparé à deux heures du matin.
„Modeste Mignon“3 (víte přece) — nu, jsou tam pozoruhodné věci. Tato mladá dívka, která žije fantazií, která si vytváří dvojí život a je neustále hrdinkou množství románů, dramat, která si sama vymýšlí; která dospěje až k téměř fyzickým pocitům, která všechno vyčerpala ve fantazii...
Modeste Mignon (vous savez bien) eh bien il y a là des choses frappantes. Cette jeune fille qui vit par l’imagination, qui s’arrange une double vie et qui est continuellement l’héroïne d’une quantité de romans, de drames inventés par elle; qui arrive à éprouver des sensations presque physiques, qui a usé tout par l’imagination...
Ale to jsem já — a pak si vytvořila ideál štěstí a lásky... Musela bych citovat všechno. Je to úplně jako já — a tak, kdyby někdo uhodl, co se děje v mé hlavě v divadle, na plese nebo dokonce při hovoru, byl by velmi překvapen — i já sama... Jaká škoda, že zemřel, že dnes nikdo takový neexistuje. Ah, to mě tedy nikdy nebude inspirovat nikdo, koho bych mohla milovat a rozvinout přitom všechny ty dosud nejasné city, které by učinily šťastným neobyčejného muže. Balzac je největší génius... A pak si přečtěte znovu první stránky „Honoriny“ o Paříži a o tom, proč člověk Paříž miluje — co jsem se tak mnohokrát pokoušela vyjádřit, aniž bych to dokázala...
Mais c’est moi, et puis elle s’est fait un idéal de bonheur et d’amour... Il faudrait tout citer. C’est tout à fait comme moi, aussi si on pouvait deviner ce qui se passe dans ma tête au théâtre, au bal et même pendant une conversation, on serait bien surpris et moi-même... Quel malheur qu’il soit mort, qu’il n’y en ait pas un comme cela à présent. Ah ! je ne serai donc jamais inspirée par quelqu’un que je pourrais aimer en déployant tous ces sentiments encore confus et qui feraient le bonheur d’un homme extraordinaire. Balzac est le plus grand génie... Et puis relisez les premières pages d’ « Honorine » sur Paris et sur ce qui fait aimer Paris, ce que j’ai essayé si souvent de dire sans y arriver...
Poznámky
Émile Bastien: architekt, bratr malíře Julese Bastien-Lepage; Mariin „architekt“. ↩
„Pravý bratr“: Jules Bastien-Lepage, na rozdíl od svého bratra Émila. ↩
Modeste Mignon (1844): Balzacův román o venkovské dívce, která tajně dopisuje se slavným básníkem. ↩