Deník Marie Bashkirtseff
CZENUKFR

Středa 4. října 1882

Nuže — je hotov, můj portrét. Ten Tony si stále stěžuje... Nespí, má hromadu trápení, včera špatně povečeřel — pro dnešek; zkrátka život je jen tkanina utrpení. Já jsem přepjatá myšlenkou na cestu do Ruska — na to, být elegantní. [Začerněná slova: To] mě baví! Nevím proč — vracím se k tomu říct: ubohý Tony... Chtěla bych v jeho trampotách vidět věci sentimentální. Ne — ale co je pravda, je to, že se vždy vycítí, když se člověk líbí — takto jsem si jista — byly dny, možná ne — jednou bylo blízko tomu, aby ten orléanista byl do mě zaujat... Neboť láska není vždy velký celistvý stroj, dobře definovaný, který si člověk plně uvědomuje — tak často je to... Koneckonců tento cit se dělí do nekonečna a roztříšťuje se v jiskry, které jsou náklonnostmi, sklony, dojmy...
Nestalo se vám nikdy při cestách imaginace, že jste se přiblížili k břehům, kde se vám na okamžik zdálo, že byste chtěli přistát? Obrazotvornost prochází prostory — jsou tam vibrace, proudy... Nuže — věřím, že se vždy cítí ty proudy citů... Jindy jsem vám mluvila o Émilu Bastienovi způsobem, který by mě učinil směšnou v očích vulgárního světa — co chcete — říkám vám vše, co mi přejde hlavou; nuže zjevně byl okamžik, kdy ten architekt byl dost okouzlen, abych to cítila a věděla. Pak to přešlo — a vrátil se bez otřesu k naprostému klidu.
Mě to baví jako pozorovatelku — a pak si také představuji, že tuším, jak to řekl Edmond — v důsledku nadměrného nervového rozvoje — jakési jasnovidectví nakonec. Vidíte — nic si neodepírám. Je to o to snazší, že je nemožné to tak ověřit — kdo mi řekne, zda se mýlím nebo ne, když si představím cokoli z oblasti těch nepostižitelných a prchavých věcí... Koneckonců — řekla jsem vám někdy, že Bojidar je do mě zamilován? Nikdy. Že Morgan nebo Wodzinsky nebo Kiki? Nikdy.
Ale co se orléanisty a architekta týče — sázím dva franky, že měli ty dny, které jsem řekla... Je tu ještě to říct, že se miluji natolik, že nemohu věřit, že by mě někdo viděl zblízka, aniž by byl okouzlen. Ach — nikdy nejsem vážná.
Géry a Gavini, který se vrátil z cesty, přijdou dnes večer.