Středa 16. srpna 1882

Včera tu kousek od nás, v sále Wagram, proběhlo velké bonapartistické shromáždění — Cassagnaca provolávali celou čtvrthodinu. To je něco.
A teď ten ubohý architekt píše. Měl přijít v pondělí odpoledne, a protože jsem měla vyjít, napsala jsem mu, že to bude na pondělní večeři — on to pochopil jako čtvrtek. Je pravda, že jsem to psala všelijak nakřivo a šikmo pro legraci. Tak odpovídám písmeny dva centimetry vysokými, že mi přivede skutečného Bastiena a že odpuštění má tuto cenu. A k vzkazu přikládám náčrtek, kde je zobrazen se třemi ježatými vlasy, jak se jednou rukou pleská do kolena a v druhé svírá dopis.