Pátek 24. března 1882

Obraz nebude vystaven.
Zůstávám tedy zde ještě několik dní z celé řady malých důvodů — nejprve chuť udělat znovu studii v plenéru — pak Sara dá dvě představení čtvrtého — a pak je konec. Šli jsme pro Barnolu domů — a po obědě jdou všichni do Nice — máma, teta, tatínek, Bojidar, Dina, Savin, Barnola, princezna, paní Hélène.
Vtip s Pomarem je u konce — říká se, že si bere mladou Trubeckou, dceru nevypravitelné Lízy. Pracuje se na tom už tři měsíce. Prší — kašlu — velice smutná, že nemám nic na Salonu.
Dnes bych měla být v Paříži — v tuto chvíli by Julian obraz již byl viděl.
Chybí mi trpělivost líčit podrobně, jak mě moje rodina svou mánií mluvit o lidech, které nezná, otravuje. Je to jako kuchyňské drby o hrabatech a princeznách.