Čtvrtek 23. února 1882

A Bojidar a Dina tančí — a Barnola, jenž s námi včera obědval, tančil — a uličníci, kteří pózují, se dávají do tance, když to zpívám. Ach, ten dobrý večer! Nacpali jsme se do fiakru, jemuž Paul svým klidným tónem nařídil jet na ruský hřbitov — ale bylo třeba zastavit, abychom poslechli pána sedícího na prázdné tribuně a řinoucího proslov jako ve Sněmovně — přerušila jsem ho z našeho fiakru — volali jsme na přídavek — a pán byl nesen v triumfu. Jako bych věděla, kdo to je. A kdo by kdy mohl tušit, že tato neuspořádaná banda jsme my!

Hlavně — přes den jel kočár se stejnými tečkovanými dominy — a lidé, kteří uslyší, co tu noc prováděli!