❦
Úterý 15. listopadu 1881
V ateliéru jsem udělala špatnou studii. Cassagnac se bil v souboji se svým poraženým protikandidátem, panem de Montebello, a zranil ho. Neměla jsem ani nejmenší starost — tyto souboje vždy končí pouhými škrábanci. Gambetta převzal moc — ministr zahraničních věcí a předseda vlády.1Mardi 15 novembre 1881 J’ai fait une mauvaise étude à l’atelier, Cassagnac s’est battu en duel avec son concurrent malheureux, M. de Montebello et l’a blessé. Je n’ai pas eu la moindre inquiétude, ces duels finissent toujous par des égratignures. Gambetta a pris le pouvoir, ministre des Affaires Etrangères et Président du conseil.
To jsou tedy novinky. Došlo i k jistému zlepšení v Améliiných záležitostech srdce — Julian měkne a všechno nasvědčuje tomu, že ho nakonec svede dlouhý ret a veverčí pusa, ustupující nebo spíše chybějící brada, hranatá čelist, světlé oči, tváře poněkud bez chloupků s modrými odlesky (pudr a pomáda), barvené vlasy, na temeni místy chybějící, neúnavné, intrikánské a nesmlouvavě zamilované Amélie. Osm let na tom pracuje a snová svou milostnou síť — odmítla jakýkoli dar za portrét Léona Saye,2 příbuzného své rodiny, a vyprosila pro svůj ideál kříž Čestné legie.3 Jedna Villevieillina přítelkyně byla na návštěvě u Léona Saye právě tehdy, když se mu Amélie přišla vrhnout k nohám a líbat mu ruce se slzami radosti v den, kdy byl Julian vyznamenán. Je mu dvaačtyřicet let, chce konečně vystupovat jako vážný muž a je pro něj nemožné pomýšlet na jiné manželství. Přesto si myslím, že Magdeleine Delsarte, jež se blíží třicítce jako Amélie, ale která je rozkošná, by mu slušela mnohem lépe. Ale po tom vyznamenání už na to nelze ani pomyslet.
Voici les nouvelles. Il y a bien aussi une amélioration dans les affaires de cœur d’Amélie, Julian se radoucit et tout laisse espérer qu’il se laissera finalement séduire par la lèvre longue et la bouche d’écureuil, le menton fuyant ou plutôt absent, la mâchoire carrée, les yeux clairs, les joues quelque peu glabres et à reflets bleus (poudre et pommade), les cheveux teints et absents par plaques sur le haut de la tête de l’infatiguable, circonvenante et implacablement amoureuse Amélie. Voilà huit ans qu’elle y travaille et qu’elle ourdit sa trame d’amour ayant refusé tout cadeau pour le portrait de Léon Say, parent de sa famille, elle a imploré la croix pour son idéal. Une amie de Villevieille était en visite chez Léon Say lorsque Amélie est venue se jeter à ses pieds et lui baiser les mains en pleurant de joie le jour où Julian fut décoré. Il a quarante-deux ans, tient à se poser finalement en homme sérieux et il lui est impossible de songer à un autre mariage. Je pense pourtant que Magdeleine Delsarte qui approche de la trentième comme Amélie mais qui est adorable, lui irait bien mieux. Mais après la décoration surtout il n’y faut pas songer.
Mně to vadí — bere mi to přítele, důvěrníka, pomocníka. Amélie mě nenávidí, protože žárlila na toto přátelství — a možná stále žárlí. Pokaždé, když Julian něco na mně schvaloval nebo obdivoval, kopírovala to — a přirozeně to bylo ošklivé a směšné, protože nemá prostředky ani vkus ani eleganci. Zkrátka nenávist, kterou jsem se pokoušela obměkčit všemi způsoby.
Moi, ça m’ennuie, ça m’enlève un ami, un confident, un aide. Amélie me déteste ayant été et étant peut-être encore jalouse de cette amitié. Chaque fois que Julian approuvait ou admirait quelque chose en moi, elle le copiait et naturellement c’était laid et ridicule car elle n’a pas de moyens et surtout pas de goût et d’élégance. Enfin, haine que j’ai essayé de fléchir par tous les moyens.
A znepokojuje mě, že se Julian přetrhne, aby jí kříž splatil medailí na příštím Salonu — a protože to bude hrozně obtížné, nezbude mu dech, aby prosadil chudáka mě.
Et ce qui m’inquiète, c’est que Julian se mettra en quatre pour payer sa croix par une médaille au prochain Salon et comme ce sera horriblement difficile il ne lui restera plus de souffle pour pousser pauvre moi.
Dokonce ani s portrétem Léona Saye nic nedokázala, ačkoli ruce zjevně maloval někdo velmi zdatný — přičítám je Robertu-Fleurymu staršímu4, neboť to nebyl rukopis ani syna ani Juliana. Pokud jde o Amélii — ta zlá a ubohá dívka není schopna ničeho podobného ani dnes, přestože má skoro o dva roky práce víc.
Avec le portrait de Léon Say même elle n’a rien pu avoir bien que les mains aient été évidemment faites par quelqu’un de très fort, je les attribue à Robert-Fleury le père, car ce n’était la facture ni du fils ni de Julian. Quant à Amélie la méchante et pauvre fille n’est capable de rien d’approchant même aujourd’hui qu’elle a près de deux ans de travail en plus.
Tedy krásný Rodolphe5 použije veškerého svého vlivu — a ten je velký — aby Amélii odměnil za kříž i za zklamání z posledního Salonu. Víte, že svůj obraz nedokončila. Ten obraz poslali do provincie a koupili ho pro muzeum v Lille. Ale to nestačí. Pracuje již na novém díle a téměř mi přetáhla Irmu, jíž jsem psala před ní. To není příliš čestné — ale říkám vám, že je to ošklivá španělská duše, která nemá nic vlastního kromě své poněkud houževnaté vášně.
Donc le beau Rodolphe employera toute son influence, qui est grande, à récompenser Amélie de la croix et de son déboire du dernier salon. Vous savez qu’elle n’a pas fini son tableau. Ce tableau envoyé en province a été acheté pour le musée de Lille. Mais cela ne suffit pas. Elle travaille déjà à l’œuvre nouvelle et m’a presque filouté Irma à laquelle j’avais écrit avant elle. Ça c’est pas très loyal mais je vous dis que c’est une vilaine âme espagnole qui n’a de propre que sa passion peu tenace.
Zkrátka ta nenávist, ten obraz z loňska, který mi zabránila dobře udělat — a nyní už i ty třenice kvůli modelu, jimiž je dotčena má lhostejnost i má poctivá povaha. Tak silně cítím tu nepochopitelnou nepřátelskost, že jsem z její přítomnosti nervózní a nešťastná — a myslím, že bych se rozplakala dojetím, kdybych u ní spatřila upřímný a přátelský pohled. Téměř mě mrzí, že jsem s Julianem mluvila otevřeně — když pomyslím, že se ožení s tou příšernou dívkou s tak hrubými a ošklivými klouby, jež ještě zvýrazňuje její hranatá vyhublost. Přestala si barvit vlasy, které tmavnou — ze žluté zůstávají jen konečky, nevýslovný detail — ostatně možná bylo přece lépe, že jsem mluvila: Julian si o mně a Cassagnacovi myslel bůhvíco. Ale raní mě, že tu mám tu ženu jako třetí do party — já, která jsem se před Julianem se svým Cassagnacem skoro předváděla — a pak jsem pořád doufala, že si ty přátele, Tonyho a Juliana, uchovám; viděla jsem se, jak docházím slávy, milována... Tím a Oním,6 se svými dvěma malíři jako důvěrníky — bylo v tom i trochu koketerie... Ne, tato záležitost s Irmou — musí to být zase Amélie, která mi stojí v cestě. Dost mě loni obtěžovala — dělala stejný obraz, brala stejné figury, zkrátka moje pózy. Teď je to můj model. Včera jsem sem přivedla tu mizernou Irmu — měla dnes ráno pózovat a nechala mě na holičkách; mám dojem, že je to Améliino dílo. Zkrátka...
Enfin, cette haine, ce tableau de l’année dernière qu’elle m’a empêché de bien faire et maintenant déjà les froissements de modèle, mon indifférence et mon caractère loyal s’en émeuvant. Je sens tellement cette hostilité inconcevable que je suis énervée et malheureuse de sa présence et que je crois que je pleurerais d’attendrissement si je lui voyais un regard franc et sympathique. Je suis presque fâchée d’avoir causé à cœur ouvert avec Julian,quand je pense qu’il va épouser cette horrible fille à attaches si grosses et si laides que fait encore ressortir sa maigreur anguleuse. Elle ne se teint plus les cheveux qui deviennent bruns; il ne reste de jaune que les queues, inéffable détail, enfin il a mieux valu peut-être que je parle tout de même, il supposait Dieu sait quoi, Julian de moi et de Cassagnac. Mais je suis blessée d’avoir cette femme en tiers, moi qui posais presque devant Julian avec mon Cassagnac et puis j’espérais toujours garder ces amis, Tony et Julian, je me voyais arriver à la gloire aimée de... Machin et Chose pour confidents mes deux peintres, il y avait là-dedans même de la coquetterie... Non cette affaire d’irma, il faut que ce soit encore Amélie qui soit sur mon chemin, elle m’a assez ennuyée l’année dernière faisant le même tableau, prenant les mêmes figures, mes poses enfin. A présent c’est mon modèle. J’ai emmené hier cette gueuse d’irma ici, elle devait poser ce matin et m’a lâchée, j’ai idée que c’est un coup d’Amélie. Enfin...
Ukázala jsem Julianovi návrh obrazu — schvaluje ho. Ale již ve mně nevzbuzuje důvěru, vypadá jako podplacený, zmatený — ostatně si to asi jen představuji. Zbývá Tony, ale o toho jsem méně dbala a zkrátka... uvidíme.
J’ai montré un projet de tableau à Julian qui l’approuve. Mais il ne m’inspire plus de confiance, il a l’air vendu, confus, enfin j’imagine tout cela. Il reste Tony mais je l’ai moins cultivé et enfin... on verra.
Ubohá slečna Collignon zemřela už před více než dvaceti dny.
La pauvre Collignon est morte depuis plus de vingt jours déjà.
Nikdy jsme se příliš neměly rády — ale v poslední době byla tak nešťastná, že jsem s ní v těch smutcích soucítila, i když jsem zůstávala lhostejná.
Nous ne nous sommes jamais beaucoup aimées mais le dernier temps, elle était si malheureuse que je compatissais à ces tristesses, tout en restant indifférente.
Poznámky
Pozn. překl.: Gambetta sestavil vládu „Grand Ministère“ 14. listopadu 1881 — byl zároveň předsedou vlády i ministrem zahraničních věcí; tato vláda padla již v lednu 1882. ↩
Pozn. překl.: Léon Say (1826–1896) — francouzský politik a ekonom, ministr financí; příbuzenský svazek s Amélií nebyl blíže specifikován. ↩
Pozn. překl.: Légion d’honneur (Čestná legie) — nejvyšší francouzské vyznamenání, založené Napoleonem. ↩
Pozn. překl.: Joseph-Nicolas Robert-Fleury (1797–1890), otec Tonyho Roberta-Fleuryho, malíř historických a náboženských námětů. ↩
Pozn. překl.: „Rodolphe“ — zřejmě Rodolphe Julian (1839–1907), zakladatel Académie Julian, kde Marie studovala; Tony Robert-Fleury v jeho ateliéru vyučoval. ↩
Pozn. překl.: „Machin et Chose“ — francouzská zástupná jména („ten a ten“); Marie jméno nevyslovuje. ↩