❦
Středa 12. října 1881
A dnes ráno seškrábal svou kopii, hodil práci za hlavu a vypadá jako někdo, kdo dostal ránu do srdce... Jsou to chvíle sladkého utrpení, jež člověk pozná u druhých, protože jimi sám prošel.Mercredi 12 octobre 1881 Et ce matin il a raclé sa copie et lâché le travail et a l’air comme quelqu’un qui a reçu un coup au cœur... Ce sont des moments de souffrance douce qu’on reconnaît chez les autres pour avoir passé par là.
Hlava se točí, zdá se, že se vám v nitru něco rozbilo, člověk by plakal pro nic a k tomu lhostejnost připomínající únavu a zoufalství — a přece není nešťastný. Docela dobře za tím může být jen malba nebo něco jiného... ale já si představuji, že příčinou toho rozrušení jsem já...
La tête étourdie il semble que quelque chose soit brisé en vous, on pleurerait pour un rien et avec cela une indifférence qui ressemble à de la lassitude et à du désespoir; mais on n’est pas malheureux. Il se peut très bien que la peinture seule ou quelque autre chose... mais j’imagine moi être la cause de ce trouble...
Dokončuji svou kopii Velázquezovy Vulkánovy kovárny — soudě dle publika musí být dobrá. Ti chudáci malíři, kteří dělají zmenšeniny slavných obrazů na prodej, přicházejí několikrát denně dívat se, jak pracuji — i kluci ze Školy výtvarných umění i cizinci, a několik z nich mi anglicky, francouzsky i španělsky — i v hovoru mezi sebou — řeklo ty nejlichotivější věci.
Je finis ma copie du Vulcain de Vélasquez, à en croire le public elle doit être bonne. Les pauvres diables d’artistes qui font des réductions des tableaux célèbres pour la vente viennent plusieurs fois par jour me voir travailler, et les gamins de l’école des Beaux Arts, et les étrangers dont plusieurs en Anglais, Français et Espagnols et parlant entre eux m’ont dit les choses les plus flatteuses.
A když se vzdálím, šplhají na schůdky, aby viděli mé velké štětce a jak je to malováno — jedním slovem mé ubohé děti — bylo by proč se nadmout pýchou, kdyby člověk nebyl tak ctižádostivý. Španělé jsou zábavní — dva nebo tři, podle všeho malíři, se přišli podívat na mé dílo, pak si šli promluvit s kopistou nalevo, který jim řekl, kdo tu nádhernou kopii dělá (já jsem byla na druhém konci sálu) — a oni mě, když šli kolem, hluboce pozdravili, udělali k obrazu velmi uznalé gesto a cosi přitom zamumlali; ostatně tyto obrovské triumfy nepřestávají, dokonce mi to zabránilo pořádně pracovat.
Et quand je m’éloigne on monte sur l’échelle voir mes grandes brosses et voir comment c’est peint, en un mot mes pauvres enfants il y aurait de quoi être bouffie d’orgueil si on était moins ambitieux. Les Espagnols sont amusants, deux ou trois peintres d’après les apparences sont venus regarder mon œuvre après quoi ils sont allés causer avec un copieur à gauche qui leur a dit qui faisait cette magnifique copie (j’étais à l’autre bout de la salle) alors eux en passant devant moi m’ont profondément saluée en faisant un signe très approbateur vers le tableau et en marmottant quelque chose, du reste ces triomphes immenses n’arrêtent pas, cela m’a même empêchée de bien travailler.
Escobar nás doprovází do Retira, které je rozhodně elegantnější než Bois de Boulogne. Escobar je milý a galantní jako Španěl, ale nemyslím, že bych mu zamotala hlavu. Tu Paříž jsem vždycky nenáviděla pro její vzhled, vždycky, vždycky — oč je Madrid milejší, přes své nepravidelné ulice a chudobný vzhled v porovnání s Paříží; pohleďte na Paříž. Je to kvůli tomu, co vám vynáší. Když vám vynáší — a pak ta hloupá Evropa, která ji mlčky uznává za hlavní město — ale já ji nenávidím jako město: ta její elegance unavuje, ty obchody, kurtizány, nové domy — je to strašně protiumělecké. Ó Řím a Madrid jsou jí trochu podobné.
Escobar nous accompagne au Retiro qui est décidément plus élégant que le Bois. Escobar est aimable et galant comme un Espagnol mais je ne crois pas lui avoir tourné la tête. Ce Paris je l’ai toujours détesté au physique, toujours, toujours, combien Madrid est plus sympathique malgré ses rues irrégulières et son apparence pauvre en comparaison de Paris; voyez, Paris. C’est pour ce qu’il vous rapporte. Quand il vous rapporte et puis cette imbécile d’Europe qui le reconnaît tacitement pour capitale mais je le déteste comme ville, son élégance fatigue, ses magasins, ses cocottes, ses maisons neuves, c’est terriblement anti-artistique. Ô Rome et Madrid lui ressemblent un peu.
Ach! jih. Jsem z jihu — narozená na Ukrajině a vyrostlá v Nice — a jih zbožňuji.
Ah ! le midi. Je suis du midi moi, née en Ukraine et grandie à Nice et j’adore le midi.