❦
Čtvrtek 6. října 1881
Včera přišel pan Escobar, a dal se nám zcela k dispozici atd. atd. atd. Velmi ošklivý — hm! — velmi ošklivý.Jeudi 6 octobre 1881 Hier ce M. Escobar est venu se mettant entièrement à notre disposition etc. etc. etc. Très laid, eh ! très laid.
Večer nás odvezl do divadla — kočár, lóže, vše prvotřídní. V mantile jsem velmi hezká. To jméno Escobar mi vrtalo hlavou před rokem nebo dvěma, nevím ani proč — nevěděla jsem, kdo ani co to je, a pořád jsem si opakovala: Escobar, uvidím Escobara — slavný muž; nevím proč.
Le soir il nous mène au théâtre, voiture, loge, tout très bien. Je suis fort jolie en mantille. Ce nom Escobar m’a trotté en tête il y a un ou deux ans je ne sais à quel propos, je ne savais ni qui ni quoi c’était et je me répétais toujours Escobar, je verrai Escobar: un homme célèbre; je ne sais quoi.
Je to zvláštní: dnes ráno za mnou do muzea přijde mladý Pollack — hovoříme o včerejším divadle a tytéž věty už jednou padly, nevím kdy — ale přesně tak: on řekl to a to, já si pomyslela to a ono, odpověděla jsem těmi a těmi slovy a on znovu promluvil... Zkrátka je to zcela zvláštní — buď to vše přesně takhle bylo až do nejmenšího záchvěvu myšlenek, nebo se mi to přesně takhle zdálo. Už se mi to stalo: prožít tutéž věc dvakrát... Kdyby to aspoň bylo kvůli něčemu nápadnému — ale ne, bezvýznamné útržky, splněné sny nebo vzpomínky z jiného života...
C’est drôle comme ce matin le petit Pollack vient me trouver au musée, nous parlons du théâtre d’hier et les mêmes paroles ont été déjà citées, je ne sais quand, enfin exactement il a dit telle chose dont j’ai pensé, telle autre, j’ai répondu tels mots et il a reparlé... Bref c’est tout à fait étrange, ou bien ça a déjà été exactement jusqu’au moindre mouvement de pensées ou bien j’ai rêvé cela exactement. Cela m’est déjà arrivée d’avoir vécu deux fois la même chose... Si encore c’était pour quelque chose de frappant mais non des bribes insignifiantes des rêves réalisés ou de souvenirs d’une autre vie...
Kopírovala jsem Velázquezovu ruku, velmi skromně, v černém a v mantile jako všechny ženy tady — ale hodně lidí se na mě chodilo dívat, zvlášť jeden; zdá se, že v Madridu jsou ještě horší než v Itálii: procházky pod okny, kytara, sledují vás všude a mluví na vás — a to trvá! Lístečky si vyměňují v kostelích a dívky tak mají pět nebo šest nápadníků; jsou neobyčejně galantní k ženám, aniž by v tom bylo cokoli urážlivého, protože polosvět1 jako ve Francii tu neexistuje — těmi ženami se velice pohrdá, ale na ulici vám docela slušně řeknou, že jste hezká, že vás zbožňují, požádají, smí-li vás doprovodit, přičemž vědí, že jste dáma zcela počestná.
J’ai copié la main de Vélasquez, bien modestement en noir et en mantille comme toutes les femmes ici mais on est venu beaucoup me regarder, un surtout, il paraît qu’à Madrid ils sont pis qu’en Italie; les promenades sous les fenêtres, guitare, on vous suit parlant partout et ça dure ! Des billets échangés dans les églises et les jeunes filles ont comme cela cinq ou six soupirants, on est extraordinairement galant pour les femmes sans qu’il y ait là rien de blessant car le demi-monde comme en France n’existe pas, ces femmes-là sont très méprisées, mais dans la [rue] on vous dit très bien que vous êtes jolie, qu’on vous adore, on vous demande de vous accompagner, sachant que vous êtes une dame en tout bien tout honneur.
A muži vám házejí pláště pod nohy, abyste po nich přešla — pokud jde o mě, připadá mi to rozkošné: vyjdu-li nesmírně jednoduše, ale s elegancí, dívají se na mě, zastavují se a já znovu ožívám — je to nový život, romaneskní, zabarvený středověkým rytířstvím...
Et vous voyez des hommes vous jeter leurs manteaux pour que vous passiez dessus; pour mon compte je touve ça ravissant quand je sors extrêmement simple mais chic, on me regarde, on s’arrête et je renais, c’est une existence nouvelle romanesque, teintée de chevalerie moyen-âge...
Sprostota z nevzdělanosti? Ne — je to velmi půvabné.
Malpropreté d’ignorance, non, c’est très charmant.
„Le Figaro“ píše o mé eleganci v Biarritzu — je to společenská kronika, kterou jsem poslala Saint-Amandovi — zde přikládám jeho dopis — a on ji předal paní de Peyronney. A zde je ostatně dopis ze Saint Agathe a „Zápisník světáka“, jehož celé pasáže pocházejí od vaší pokorné služebnice. Myslím, že rozpoznáte, které okrasy jsou od vikomtesy.
« Le Figaro » parle de mon chic à Biarritz, c’est la chronique envoyée par moi à Saint Amand dont voici la lettre et communiquée à Mme de Peyronney. Voici du reste la lettre de Saint Agathe et « Le carnet d’n moindain » dont certains passages entiers sont de votre servante. Je pense que vous démelerez les fioritures sont de la vicomtesse;
Pollack přišel s námi na procházku, pozvaly jsme ho k večeři a až do deseti jsme hovořili o umění a muzicírovali. Je mu dvaadvacet let a jako malíř není nijak zvlášť dobrý — onehdy nám ukázal studie — nic zvláštního, ne, není nijak zvlášť dobrý — ale něco tam je; myslím, že příliš přemýšlí a mluví o malbě a maluje příliš málo. Dobře vidím, že ho ohromuju — promiňte to slovo, ale vystihuje situaci — baví mě to a jsem ohromující bez extravagancí, ne jako dřív — bohužel...
Pollack est venu à la promenade avec nous, nous l’avons gardé à dîner et jusqu’à dix heures nous avons causé art et fait de la musique. Il a vingt-deux ans et n’est pas très fort, l’autre jour il nous a fait voir des études, pas très fort, non il n’est pas très fort, mais il y a quelque chose, je crois qu’il pense et parle trop de peinture et n’en fait pas assez. Je vois bien que je l’épate, excusez le mot, il peint la situation, ça m’amuse et je suis épatante sans extravagance, pas comme avant, hélas...
Poznámky
Pozn. překl.: „Polosvět“ (fr. demi-monde) — v 19. stol. ustálený termín pro vrstvu žen pochybné pověsti, žijících z protekce mužů z vyšší společnosti; stál mimo počestnou společnost, která jím však byla fascinována. ↩