❦
Středa 7. září 1881
Sedám k psaní ještě celá bez sebe vzteky; víte, jak mě rozběsňují „pronásledování“ z důvodu zdraví; vejdu do ateliéru a najdu ho rozpálený do běla, kamna září, všechna okna zavřena. Pozorná péče mé tety. Není to ani čtyři dny, co jsem tam nechala topit, ale to byl můj rozmar. Ale co přesahuje veškerou představivost: vědí, že mě takové věci přivádějí k zuřivosti, a stejně je dělají. Přiběhla jsem zpátky, strhala ze sebe šaty a postavila se na dvacet minut do pořádného průvanu a křičela, že se musím bránit všemi prostředky. Cožpak nelze pochopit, že takové záchvaty zuřivosti a výstřelky, které po nich vždy následují, způsobují větší škodu než cokoli jiného!Mercredi 7 septembre 1881 Je viens écrire sous le coup d’une colère folle; vous savez si les persécutions pour cause de santé m’enragent; j’entre dans mon atelier et je le trouve chauffé à blanc, le poêle flamboie, toutes les fenêtres fermées. Une attention délicate de ma tante. Il n’y a pas quatre jours que j’ai fait chauffer mais c’était un caprice de moi. Mais ce qui est au dessus de toute imagination c’est qu’on sait que ces choses-là me donnent des accès de rage et qu’on les fait tout de même. Je suis rentrée en courant et arrachant mes vêtements me suis mise pendant vingt minutes dans un courant d’air parfait en criant qu’il faut bien me défendre par tous les moyens. On ne peut donc pas comprendre que des colères pareilles et les extravagances qui en sont toujours la suite, ça fait plus de mal que n’importe quoi !
Ne, vážně, kolem mě chybí inteligence. Nehledě na to, že jsem vskutku opatrnější, než si kdo myslí — jenže je tak otravné dávat najevo, jak se o sebe člověk stará! A jaké potěšení bych mohla mít z toho, že je mi nepohodlně, že trpím zimou nebo vlhkem.
Non, vrai, on manque d’intelligence autour de moi. Sans compter que je suis vraiment plus prudente qu’on s’imagine, seulement c’est si embêtant de laisser paraître les soins qu’on prend de soi ! Et puis quel plaisir puis-je avoir à être mal à l’aise, à souffrir du froid ou de l’humidité.
Zkrátka je to hloupost. Jenomže den je ztracen, nemohu pracovat a vztek se jen stupňuje! A možná jsem si přivodila pohrudniční zánět — nebo, abych nezacházela tak daleko, dva měsíce péče přišly za dvacet minut vniveč.
Enfin, c’est idiot. Seulement voilà une journée perdue, je ne puis travailler et ma colère s’en augmente ! Et puis j’ai peut-être attrapé une pleurésie ou sans aller si loin, l’effort des soins de deux mois est perdu en vingt minutes.
Ale tady to nikdo nikdy nepochopí. Tak je to se vším. Proto, když mi dopřáli absurdní, marný a otravný život, zpustošili mé nejkrásnější roky — a já je nemám jak dohnat.
Mais on ne comprendra jamais ça ici. C’est comme ça pour tout. Voilà ce qui fait qu’ayant eu une existence absurde et inutile et embêtante on a saccagé mes plus belles années et que je ne suis pas sur le chemin de les rattraper !