❦
Úterý 24. května 1881
Jsem zoufalá, že jsem neodjela. Bezdůvodně jsem urazila otce a zůstávám tady, mé léto bude přesto roztříštěné, protože koncem června musím do lázní. Místo abych tu strávila tři týdny, byla u medaile pro Breslau, zůstávala zavřená, smutná, malátná v té Paříži, kde se člověk dusí, mohla jsem být na venkově, a pak taková velká změna — a opravdu potřebuji vyjít z tohohle nesnesitelného stavu.# Mardi 24 mai 1881
A taky jsem hloupá! Oelsnitz pláče a prosí mě, abych zůstala, neboť věří, že ta cesta je můj hrob a že mě tam ten strašný pan Bashkirtseff zadrží.
Aussi je suis idiote ! Oelsnitz pleure et me prie de rester croyant que c'est mon tombeau ce voyage, et que le terrible M. Bashkirseff me retiendra là.
To jsou mi hlouposti!!! A já jsem dost změklá, dost všechno možné, abych se nechala ovlivnit!!! Pošlu telegram na nádraží v Berlíně, ať na mě počkají, a odjedu. Vždyť koneckonců, co tu dělám až do chvíle, kdy mám jet do lázní?! Tonyho a jeho ateliér tu zase najdu.
En voilà des bêtises !!! Et moi je suis assez ramolie, assez tout ce que vous voudrez pour me laisser influencer !!! Je vais télégraphier à la gare de Berlin pour qu'on m'attende et je pars. Car enfin jusqu'au moment des eaux qu'est-ce que je fais ici !! Je retrouverai toujours Tony et son atelier.