❦
Pátek 22. dubna 1881
Vendredi 22 avril 1881
Vracela jsem se ze sedmatřicítky, kde jsem právě dokončila Brisbaneinu podobiznu jako Récamierové,1 a pod kočárovým vjezdem měl Georges tu drzost dvakrát mě zavolat hlasem, který mi připadal prosebný. Prošla jsem, aniž bych hnula brvou, ale nedovedu vám říct, jak mi ublížilo vidět ho tam jako žebráka. Často chodí do kuchyně, kde se snaží — a daří se mu — předávat mámě své dopisy, žádosti o peníze a všemožné prosby; pohrdán služebnictvem je nucen jim lhát, prosit je. Ostatně ten život je hrozný, neboť když není opilý, vrací se k něčemu lepšímu, chtěl by odjet, urovnat své záležitosti... a to všechno zahalené do lží, v jeho smutném postavení docela omluvitelných — ale čí je to vina? Tváří v tvář tolika trampotám, tolika strastem, tolika utrpení a ponížení se mi zdá, že neprovedl nic zlého, že jsem přeháněla a že je jen nešťastný.
Je rentrais du 37 où je viens de finir le portrait de Brisbane en Récamier, et sous la porte cochère Georges a eu le toupet de m’appeler par deux fois d’une voix qui me parut suppliante. J’ai passé sans sourciller mais je ne puis vous dire quel mal cela m’a fait de le voir là comme un pauvre. Il vient souvent à la cuisine où il essaye et parvient de faire donner ses lettres à maman, des demandes d’argent et des supplications de tous genres; méprisé des domestiques il est obligé de leur mentir, de les prier. Du reste cette vie est horrible car quand il n’est pas ivre il a des retours vers quelque chose de mieux, il voudrait partir arrangé ses affaires... et tout cela enveloppé de mensonges bien excusables dans sa triste situation, mais à qui la faute ? Devant tant de tracas, tant de misères, tant de souffrances et d’humiliations, il me semble qu’il n’a fait aucun mal, que j’ai exagéré et qu’il n’est que malheureux.
A když si pomyslíme, že ten život vyhnance, zločince měl původ v tom, že si trochu dobíral poltavské úředníky — pak lavíroval, schovával se jako dítě, zvyklý, jak byl, na zbožňování celé rodiny. Pak další skandály, opilství, deportace do Vjatky,2 ale žádný vážný čin. Bože, jistě není ani počestný, ani svědomitý, ale je tolik jemu podobných, kteří žijí v klidu. To on zatáhl celou domácnost s sebou do bláta. Máma, mladá, krásná, ještě dívka, už byla vystrkována dopředu, aby naléhala na byrokracii, na ministry. Kvůli němu podnikla tu cestu do Petrohradu a do ministerských čekáren.
Et quand on pense que cette vie de proscrit, de criminel, a eu pour origine quelques taquineries aux fonctionnaires de Poltava, alors il a louvoyé, il s’est caché comme un enfant habitué qu’il était aux adorations de toute la famille. Puis d’autres scandales, l’ivrognerie, la déportation à Vatka, mais pas un fait grave. Mon Dieu sans doute il n’est ni honorable ni scrupuleux mais il y a tant de ses pareils qui vivent tranquillement. C’est lui qui a traîné toute la maison dans la boue avec lui. Maman jeune, belle, jeune fille encore était déjà mise en avant pour solliciter la bureaucratie, les ministres. Pour lui elle a fait ce voyage à Pétersbourg, et dans les antichambres ministérielles.
Ještě dobře, že tam nenechala kdovíco.
Il est encore heureux qu’elle n’y ait pas laissé trente six choses.
Ta mladá žena nemohla předvídat následky ani pomyslet na své děti, statečně vzala vše na sebe a lidé ji znali jen jako tu, která se přimlouvá za záležitosti svého bratra. A která ho navštěvuje v rozličných věznicích. Dovedete si představit, jak dobře tohle vypadá ve společnosti. Byla tu nemocná stará matka, která svého syna zbožňovala a kvůli níž se to všechno dělo. A já teď chápu roztrpčení toho ubožáka, toho nešťastníka, když nás vidí bohaté, šťastné, navenek klidné.
Cette jeune femme ne pouvait pas prévoir les suites ni songer à ses enfants, elle a bravement pris tout sur elle et on ne l’a connue que sollicitant pour les affaires de son frère. Et allant le voir dans les diverses prisons. Vous voyez d’ici comme cela pose bien dans le monde. Il y avait la vieille mère malade qui idolâtrait son fils et à cause de laquelle tout ça se faisait. Et je comprends maintenant l’exaspération de ce misérable, de ce malheureux en nous voyant riches, heureux, tranquilles en apparence.
Podotkněme, že dostal nejlepší díl dědictví po dědečkovi, ale protože k pravidelnému vyzvedávání bylo třeba jet do Ruska a stanout před soudy, raději se nechá okrádat prohnanými advokáty a loudit podporu odtud.
Notez qu’il a eu la plus belle part de l’héritage de grand-papa mais comme pour y toucher régulièrement il fallait aller en Russie et affronter les tribunaux, il préfère se faire voler par les avocats véreux et soutirer des secours d’ici.
Máma, která byla v kostele, tam viděla kněžnu, jež řekla, že Soutzo je tady.
Maman qui a été à l’église y a vu la princesse qui a dit que Soutzo est ici.
Ostatně mi na tom pramálo záleží.
Je m’en moque bien du reste.
Saint-Amand přišel. Gabriel je pořád nemocný po té nehodě. Ale není tu nic a nikdo kromě velekněze z „Pays“.3
Saint Amand est venu. Gabriel est toujours malade de son accident. Mais il n’y a rien et personne sauf le grand prêtre du Pays.
Můj otec je velmi milý a všichni spolu žijeme v dobré shodě.
Mon père est très gentil et nous vivons tous en bonne intelligence.
Poznámky
Pozn. překl.: „jako Récamierové“ (en Récamier) — vyportrétovaná po způsobu slavné podobizny Juliette Récamierové od Davida (1800): pololežící na lehátku v bílých empírových šatech, jedna z nejznámějších póz té doby. ↩
Pozn. překl.: Vjatka (psáno též Vatka či Viatka) — město v uralské oblasti, v 19. století běžně užívané jako místo správního vyhnanství pro ruské politické provinilce. Georges (Mariin strýc, bratr její matky) tam byl vypovězen v důsledku svých provinčních potíží. ↩
Pozn. překl.: „velekněz z Pays“ — Mariin ironický titul pro Cassagnaca, bojovného redaktora bonapartistického listu Le Pays. ↩