Neděle 20. února 1881

Po ateliéru jdeme do Lesa a pak ke kněžně; chtěla jsem se zdržet až do sedmi, abych se stavila u Gaviniových, kteří se v tuhle hodinu teprve vracejí domů.
Byli tam jen ti chlapci.
Pak k Gaviniovým. Pán mi vysvětluje Duguého ničemnost a paní mi říká, že to dotáhnu daleko, až promarním mládí a krásu mazáním pláten. Bojidar a Cerná na večeři.
Inu, bouřím se podvoutisící!
Ale vždyť dobře víte, že se k malbě odsuzuji jen z nouze o něco lepšího.
Brimontová onehdy řekla, že máme na velvyslanectví velkého zarputilého nepřítele.
Načež posílám zoufalý dopis do Ruska a „roním slzy nad svým osudem“.

Poznámky

Pozn. překl.: „Les“ — Boulogneský lesík (Bois de Boulogne), rozlehlý park na západním okraji Paříže, oblíbené místo vyjížděk pařížské společnosti.