❦

Pátek 11. února 1881 / Sobota 12. února 1881

# Vendredi, 11 février 1881 / Samedi 12 février 1881

Dala jsem si obraz uvést do perspektivy, a hle, všechno se mi tím změnilo: neměla jsem už vidět to, co vidím, ale měla jsem si představit, že jsem šest metrů odtud, takže mé oči viděly žebřík za hlavou slečny de Villevieille, kdežto perspektiva mi nařizovala vidět jej mnohem víc vlevo. Nechápu, jak může člověk dělat to, co nevidí. Ostatně kreslí-li člověk správně, nemá dělat chyby v perspektivě; perspektorů [sic] je třeba, jde-li o chrám, kolonádu a podobné mašiny, ale obyčejný ateliér se ženami!¹

J'avais fait mettre mon tableau en perspective et voilà que cela me changeait tout, je ne devais plus voir ce que je voyais, mais il fallait me supposer à six mètres de là, de sorte que mes yeux voyaient l'échelle derrière la tête de Mlle de Villevielle et la perspective m'ordonnait de la voir beaucoup plus à gauche. Je ne comprends pas comment on peut faire ce qu'on ne voit pas. Du reste quand on dessine juste on ne doit pas faire de fautes de perspective, il faut des perspecteurs [sic] quand il s'agit de faire un temple, une colonnade, des machines de ce genre, mais un simple atelier avec des femmes !

Ztratila jsem s tím vším čtyři pět dní, konečně přichází Tony a dává mi za pravdu.

J'ai perdu quatre ou cinq jours avec tout cela, enfin vient Tony, il me donne raison.

Užívejte perspektivy, ať zapadne do vašeho uspořádání, ale pokud naruší kompozici, k čertu s ní! Dají se s ní uzavírat kompromisy. Ostatně... jak může člověk udělat něco falešného, když dělá přesně to, co vidí?

Usez de la perspective, que cela rentre dans vos arrangements, mais si ça dérange la composition, flûte ! Il est avec elle des accommodements. Du reste... comment peut-être faire une chose fausse en faisant exactement ce que l'on voit ?

Tony je dál velmi spokojen a říká mi, ať maluji.

Tony persiste à être très content et me dit de peindre.

Jsem nadšená.

Je suis ravie.

V poledne přibíhá služebná s rudým, zardělým obličejem. Pan Julian je vyznamenán!¹ Všeobecná radost, to dodává podniku vážnost; jásáme a já, Amélie a Neuveglise běžíme k Vaillantovi objednat nádhernou kytici v koši s velkou červenou mašlí.

A midi la bonne arrive en courant, le visage congestionné. M. Julian est décoré ! Joie générale, cela pose la maison; nous triomphons et courons Amélie, Neuveglise et moi commander une splendide corbeille de fleurs avec un gros nœud rouge, chez Vaillant.

Vaillant není obyčejný květinář, je to vytříbený umělec. Sto padesát franků, to není moc.

Vaillant n'est pas un fleuriste ordinaire, c'est un artiste raffiné. Cent cinquante francs, c'est pas trop.

Přikládáme vizitku s tímto nápisem: panu Julianovi, dámský ateliér z pasáže Panoramas.

Nous y mettons une carte ainsi conçue: à M. Julian, l'atelier des dames du passage des Panoramas.

Villevieille se schválně vrací ve tři hodiny, aby mu blahopřál; přichází nahoru s tou stužkou¹ a já mám poprvé v životě potěšení vidět člověka naprosto šťastného.

Villevieille revient exprès à trois heures pour le féliciter, il monte avec son ruban et j'ai le plaisir de voir pour la première fois de ma vie un homme absolument heureux. Il l'avoue lui-même, il y a peut-être des gens qui ont envie de quelque chose, moi à l'heure qu'il est je ne désire plus rien au monde.

Pak sejdeme, Villevieille a já, do ateliéru vyznamenaného ředitele podívat se na kytici; radost, blahopřání a dokonce i trocha dojetí. Vypráví nám o své staré matce, které se bojí ublížit, kdyby jí tu zprávu oznámil příliš zprudka. A pak o jednom starém strýci, který by se nad tím rozplakal jako dítě.

Puis nous descendons, Villevieille et moi, dans l'atelier du Directeur décoré, voir la corbeille; joie, félicitations et même un peu d'attendrissement. Il nous parle de sa vieille mère à laquelle il craint de donner un coup en lui annonçant brusquement la nouvelle. Puis un vieil oncle qui en pleurerait comme un enfant.

— Považte, je to tam u nás vesnice! Dovedete si představit ten dojem. Chudý malý venkovan, který odtamtud odešel bez ničeho... a teď rytíř Čestné legie!

- Songez-donc, c'est un village là-bas ! vous voyez l'effet. Un pauvre petit paysan parti de là-bas sans rien... Chevalier de la Légion d'honneur !

Otec Julian byl velmi milý, když mluvil o své rodině; i tady je to rodinná slavnost, pod dojmem chvíle i ty nejméně sympatické žačky mluvily o tom, že mu věnují bronzovou plastiku, nějakou památku, co já vím?

Il a été très gentil en parlant de sa famille le père Julian; ici aussi c'est une fête de famille, sous le coup de l'émotion les élèves les moins sympathiques parlaient d'offrir un bronze, un souvenir, que sais-je ?

Pak přicházejí další žačky, teta, Amélie, její matka a vdaná sestra; Neuveglise, Larivière. Z našich květin a z mašle je nadšený. Zkrátka trvá to až do půl šesté.

Puis arrivent d'autres élèves, ma tante, Amélie, sa mère et sa sœur mariée; Neuveglise, Larivière. Il est ravi de nos fleurs et du nœud. Enfin cela dure jusqu'à cinq heures et demie.

Žerty stranou, dodává to celému tomu krámku zcela jiný lesk, a když je z toho otec Rodolphe tak šťastný, udělá ho to vlídným a bude mému obrazu dělat ještě lepší reklamu.

Blague à part cela donne un tout autre cachet à la boutique et puisqu'il est si heureux que ça le père Rodolphe ça va le rendre bon et il va me faire encore de meilleures réclames au tableau.

Poznámky

Pozn. překl.: „perspektor“ [sic] (perspecteur) — Mariino vymyšlené slovo pro specialistu na perspektivu, utvořené po vzoru „architekt“ (architecte). Spor, který popisuje, byl skutečnou debatou 19. století: zda má matematická perspektiva převážit nad zrakovou pravdou. ↩

Pozn. překl.: Rodolphe Julian (1839–1907), zakladatel Académie Julian, byl v únoru 1881 jmenován rytířem Čestné legie — bylo to ocenění jeho zásluh o rozvoj uměleckého vzdělávání žen v Paříži. ↩

Pozn. překl.: červená stužka Čestné legie, nošená v knoflíkové dírce. Sám to přiznává: snad jsou lidé, kteří po něčem touží, ale já si v tuto chvíli na světě už nic nepřeji. ↩

Předchozí záznam Přehled sešitu Další záznam