❦
Neděle 10. října 1880
Tchoumakoffovi, matka a dcera, a Saint-Amand. Ten zůstává do čtyř hodin odpoledne, muzicírujeme a on pláče nad „Pavlem a Virginií“. Já tomu neodolatelnému dojetí rozumím. Při čtení té knihy jsem velmi usedavě plakala a hudba opery mě dojímá k slzám na týchž místech. Není možné najít knihu prostší a působivější. Žádné drama, žádný román nepůsobí takovou silou a nejdojemnější románové scény ve vás nevzbudí tolik hlubokého smutku a slz. Zdá se, jako by se to bylo opravdu stalo, jako bychom u toho byli, jako bychom sami byli aktéry. Je to mistrovské dílo, je to vznešené,Dimanche 10 octobre 1880
A není to jen ta prostota, co tvoří jeho krásu, ne.
Et ce n’est pas la simplicité seule qui fait sa beauté, non.
Zkrátka je to vznešené. Když jen pomyslím na chvíli, kdy Pavel uvidí z [Zrušeny 4 řádky] vrcholu skály černou tečku na moři, jíž je loď, která odváží Virginii. Ach! Opravdu cítím, jak se ve mně cosi trhá, a rozpláču se.
Enfin c’est sublime. Quand je pense seulement au moment ou Paul voit du [quatre lignes cancellées] haut du rocher le point noir sur la mer, qui est le vaisseau qui emporte Virginie. Ah ! vraiment je sens quelque chose se déchirer en moi et je fonds en larmes.
Kdyby někdo četl tyto řádky, myslel by si, že si tropím žerty nebo že jsem se zbláznila — natolik působím dojmem filozofky a vzpurnice.
Si on lisait ces lignes, on croirait que je blague ou que je suis devenue folle, tellement j’ai une apparence philosophe et frondeuse.
Dopoledne jsem strávila v Louvru a jsem oslněna. Až dosud jsem nechápala tak jako dnes ráno. Dívala jsem se a neviděla. Je to jako zjevení. Předtím jsem viděla a zdvořile obdivovala jako naprostá většina lidstva. Ach! Když člověk vidí a cítí umění tak jako já, není obyčejná duše. Cítit, že je to krásné, a chápat, proč je to krásné — to je veliké štěstí.
J’ai passé la matinée au Louvre et je suis éblouie. Jusqu’à présent, je n’ai pas compris comme ce matin. Je regardais et je ne voyais pas. C’est comme une révélation. Avant je voyais et j’admirais poliment comme la très énorme majorité de l’univers. Ah ! quand on voit et sent les arts comme moi on n’est pas une âme ordinaire. Sentir que c’est beau et comprendre pourquoi c’est beau, voilà un grand bonheur.
Když jsem se seznámila s Paulem de Cassagnacem, objednávala jsem si dopisní papír u Duchoda, který jej zhotovuje s kresbami, devízami a tak dále, a chtěla jsem mít list s Pavlem a Virginií pod jejich palmovým listem. Duchod se spletl a nakreslil utonulou Virginii. A protože jsem při objednávání té kresby myslela na Cassagnaca, vidíte, že to bylo proroctví.
Quand j’ai fait la connaissance de Paul de Cassagnac, je commandais mon papier à lettres à Duchod qui le fait avec dessins, devises, etc. et j’ai voulu avoir une feuille avec Paul et Virginie sous leur feuille. Duchod s’est trompé et a dessiné Virginie noyée. Comme je pensais à Cassagnac en demandant ce dessin vous voyez que ça a été une prophétie.