Pátek 20. srpna 1880

Předevčírem napíšu tři stránky o svobodě myšlení (nezaměňovat s volnomyšlenkářstvím) a dnes nacházím své požadavky v dopise XV paní E. de Girardin. A já si myslela, že jsem objevila něco nového…
Je půl osmé. Pan baron posílá zeptat se, jak se mi daří. Ti nešťastníci se právě vrátili, vyrazili v devět ráno, obědvali v Betz, Moreauovi, Drbna a slečna Devicková. Já jsem strávila příšerný den, kašlajíc, čtouc, podřimujíc. Z těch vod mám těžkou hlavu, ztížené dýchání a k tomu neobyčejnou lenost. Možná je to tím, že nepolykám jejich hrůzy… A myslím, že jsem si jídlo zhnusila na hodně dlouho; musím vám říct, co bylo v mé polévce, abyste pochopili: červi, a u společné tabule jedli všichni stejná kuřata, ale jelikož byla pečená a se šťávou… A tak si ráno dávám dva šálky kávy se smetanou, pak jím jahody nebo chleba se sirupem a k večeři čokoládu nebo sardinky. Ale začínám mít toho všeho dost, zítra odjíždíme.