❦
Sobota 31. července 1880
Samedi 31 juillet 1880
na okraji Léčení dnes ráno znovu zahájeno. Včera jsem začala svůj obraz na plátně velikosti 25. Uspořádání je velmi prosté. Obě děti sedí pod krásnými stromy s kmeny porostlými mechem; v horní části plátna je průhled, jímž je vidět světle zelená krajina. Chlapec, asi desetiletý, sedí čelem k divákovi, školní knihu pod paží, ruce zkřížené nad levým kolenem, oči zahleděné do prázdna. Holčička, šestiletá, ho jednou rukou tahá za rameno a v druhé drží hrušku. Hlavu má z profilu, vypadá, že na něj volá. Z obou dětí je vidět jen po kolena, neboť je to v životní velikosti.
dans la marge Traitement repris ce matin. Hier, j’ai commencé mon tableau sur une toile de 25. C’est fort simple d’arrangement. Les deux enfants sont assis sous de beaux arbres au tronc couvert de mousse; il y a une éclaircie dans le haut de la toile par laquelle on voit la campagne d’un vert clair. Le garçon, qui a une dizaine d’années, est assis de face, un livre d’école sous le bras, les mains croisées au dessus du genou gauche, les yeux dans le vague. La petite fille, qui a six ans, le tire par l’épaule d’une main et, de l’autre, tient une poire. La tête est de profil, elle a l’air de l’appeler. On voit les deux enfants jusqu’aux genoux seulement, car c’est grandeur nature.
Četla jsem to, čemu se říká špatná kniha, „Slečna Giraudová, příští paní“1 od Belota. Byla to změna oproti Tainovým „Počátkům současné Francie“. Belota jsem si zhnusila, když jsem dočetla jeho „Ledovou ženu“2; „Slečna Giraudová“ se čte příjemněji – dvě stě sedmdesát stran za dvě hodiny, ach, čtu rychle, ale lze takové autory číst vážně? Čtu je, když je mi zle nebo když se chci za každou cenu omámit, zapomenout na sebe bez námahy. A abych omluvila to, že čtu takový guláš, říkám si: vždyť jsem zoufalá, tak otupělá! Však víte, četla jsem „Nanu“; ostatně špatné knihy nejsou; přesto se zdá, že jsou hlavy, na nichž se to podepíše.
J’ai lu ce qu’on appelle un mauvais livre, “Mademoiselle Giraud, sera femme,” de Belot . Cela m’a changé des “Origines de la France contemporaine” par Taine. J’ai détesté Belot après avoir lu ma “Femme de glace”, “Mademoiselle Giraud” est plus agréable a lire - 270 pages en deux heures, ah ! je vais vite, mais peut-on lire sérieusement de pareils auteurs. Je les lis quand je suis souffrante ou quand je veux absolument m’étourdir, m’oublier sans fatigue. Et pour m’excuser, de lire ce galimatias, je me dis : mais je suis désespérée, si abrutie ! Vous savez bien j’ai lu” Nana”, du reste il n’y a pas de mauvais livres; pourtant il paraît qu ' il y a des intelligences qui s’en ressentent .
Než jsem opustila Paříž, četla jsem „Indianu“ od George Sandové. A ujišťuji vás, že to není zábavné! Jelikož jsem četla jen „Malou Fadette“, dvě tři další povídky a „Indianu“, neměla bych se možná vyslovovat… Ale dosud ten talent vůbec nedovedu vychutnat.
Avant de quitter Paris, j’ai lu “Indiana”, de George Sand. Et je vous assure que cela n’est pas amusant ! N’ayant lu que “La Petite Fadette”, deux ou trois autres nouvelles et “Indiana”, je ne devrais peut-être pas me prononcer... Mais jusqu’à présent je ne goûte pas du tout ce talent.
A přece – když to všichni tak hlasitě vyhlašovali… Zkrátka, mně se to nelíbí.
Pourtant, pour que tout le monde l’ait proclamé si haut... Enfin je n’aime pas cela, moi.
Je to jako s Raffaelovými madonami; to, co vidím v Louvru, se mi nelíbí. Itálii jsem viděla dřív, než jsem dokázala soudit, a tehdy se mi to, co jsem viděla, nelíbilo také. Není to ani božské, ani pozemské, jak se mi zdálo, je to konvenční a papírové!
C’est comme les vierges de Raphaël; ce que je vois au Louvre me déplaît. J’ai vu l’Italie avant de pouvoir juger, et alors ce que j’ai vu m’a déplu également. Ce n’est ni divin, ni terrestre, à ce qu’il m’a semblé, c’est conventionnel et cartonneux !
Venku je šedivo, nespala jsem, a tak jsem nepracovala. Jely jsme do La Bourboule, která je hned vedle Mont-Dore. Potkaly jsme Wodzinského na oslu. Je trochu dotčený tím, že jsme ho pozvaly na večeři ve sváteční středu, a pak odjely, aniž jsme ho upozornily, a on přišel a narazil na zavřené dveře; přijde sem zítra.
Il fait gris dehors, n’ayant pas dormi je n’ai pas travaillé. Nous sommes allées à La Bourboule qui est à côté du Mont-Dore. Nous avons rencontré Wodzinski à âne. Il est un peu vexé de ce que l’ayant invité à dîner le mercredi de la Fête, nous sommes parties sans le prévenir et il est venu se casser le nez, il viendra demain ici.
Chtěla jsem jet na koni…, ale nemám na nic chuť, a když strávím den bez práce, mám hrozné výčitky, a jsou dny, kdy nedokážu nic dělat; pak si říkám, že přece, že kdybych chtěla, dokázala bych to, a pak hádky se sebou samou, a končí to jakýmsi nech to plavat! Nestojí to za to žít…! při kterém kouřím a čtu romány.
J’ai voulu monter à cheval..., mais je n’ai envie de rien et, quand je passe une journée sans travailler, j’ai d’affreux remords, et il y a des jours où je ne peux rien faire; alors je me dis que si, que si je voulais, je pourrais, et alors des querelles avec moi- même, et cela finit par un lâchez tout ! Ça n’est pas la peine de vivre... ! pendant lequel je fume et lis des romans.
Potřebovala jsem svůj kalendář, abych zjistila, jestli má červenec třicet, nebo jedenatřicet dní (tyhle věci nikdy nevím).
J’avais besoin de mon calendrier pour savoir si juillet a trente ou trente et un jours (je ne sais jamais ces choses là) .
Můj kalendář zůstal v Paříži, a tak se mi o něm zdá, vidím kalendář a číslo jedenatřicet, jako by to byla skutečnost.
Mon calendrier est resté à Paris, alors j’en rêve, je vois le calendrier et le chiffre trente et un comme si c’était la réalité.
Prý se to stává mnoha lidem, stejně jako vidět místa, o nichž se jim několikrát zdálo. Tak se mi o Buttes-Chaumont zdálo dva dny předtím, než jsem je spatřila.
Il paraît que cela arrive à beaucoup de personnes, ainsi que de voir des endroits dont on a rêvé plusieurs fois. Ainsi j’ai rêvé des Buttes-Chaumont deux jours avant de les voir.
Mont-Dore ze mě udělá ideál. Ráno si dávám čaj a mléko, v jedenáct ještě mléko a v pět nebo v šest kousek kuřete nebo polévku. Ale nemám hlad, říkám vám, že nežiji, spím.
Mont-Dore me rendra idéale. Le matin je prends du thé et du lait, à onze heures encore du lait et à cinq ou six heures un morceau de poulet ou un potage. Mais je n’ai pas faim, je vous dis que je ne vis pas, je dors.
Čas od času pomyslím na Soutza. Rozešli jsme se s tím, že se nazítří uvidíme. Ale… i kdyby mě ten hoch opravdu miloval, mohu se spokojit s tou těžkopádnou povahou, prošpikovanou řeckou falší? Ostatně se musím držet věštby Edmondovy a staré Jacobové.
De temps à autre je pense à Soutzo. Nous nous sommes quittés devant nous revoir le lendemain. Mais... quand même ce garçon là m’aimerait vraiment, puis-je me contenter de cette nature épaisse, panachée de fausseté grecque. Du reste il faut m’en tenir à la prédiction d’Edmond et de la mère Jacob.
Toho muže, kterého oni popsali, zvlášť Edmond, jako bych ho viděla a určitě ho poznám.
L’homme décrit pas eux, surtout par Edmond, il me semble le voir et je le reconnaîtrai certainement.
Ale to jsou bláznovství.
Mais c’est des folies.
Poznámky
Román Adolpha Belota Mademoiselle Giraud, ma femme (Slečna Giraudová, má žena, 1870), proslulý svou lesbickou látkou; Marie uvádí název jako „sera femme“. ↩
La Femme de glace (Ledová žena, 1879), další román Adolpha Belota. ↩