❦
Čtvrtek 22. července 1880
Jeudi 22 juillet 1880
Připouštím povýšení nějakého člověka k nejvyšší moci, je-li ten člověk hrdina jako Napoleon I., připouštím, že se jakási diktatura svěří bytosti výjimečné a schopné, ale jeho děti nejsou nic. Nechci ani moc doživotní, to by ukazovalo, že se obě strany bojí zpronevěřit svým závazkům. Chová-li se zvolený dobře, není třeba přísahy, aby zůstal vůdcem.
J’admets l’élévation au pouvoir suprême d’un homme, quand cet homme est un héros comme Napoléon Ier, j’admets qu’on confère une sorte de dictature à un être supérieur et capable, mais ses enfants ne sont rien. Je ne veux même pas de pouvoir à vie, cela montrerait qu’on a peur de faillir à ses engagements, de part et d’autre. Si l’élu se conduit bien, il n’est pas besoin de serment pour qu’il reste le chef.
Nasadila jsem si zdejší selský klobouk, velmi mi to sluší, vypadám díky němu jako z Greuzova obrazu1. Telegrafovala jsem a posílají mi šaty z linonu na zdejší vedra, a teď je velká zima. Začínám vnímat krajinu; až do dnešního večera mě dráždila špína v jídle, dráždila proto, že jíst je hnusná starost, které se člověk nedokáže vyhnout.
Je me suis coiffée d’un chapeau de paysanne d’ici, cela me fait très bien, me faisant ressembler à un Greuze. J’ai télégraphié et on m’envoie des robes de linon pour les chaleurs d’ici, et voilà qu’il fait très froid. Je commence à voir le paysage; jusqu’à ce soir j’étais énervée par la saleté de la nourriture, énervée parce que le manger est une préoccupation ignoble et à laquelle on ne peut se soustraire.
Poznámky
Pozn. překl.: Jean-Baptiste Greuze, malíř 18. století, proslulý idealizovanými výjevy venkovských dívek. ↩