❦
Pátek 16. července 1880
Vendredi 16 juillet 1880
Julian považuje mou malbu za velmi dobrou, velmi dobrou, a Amélie musí uznat, že to není špatné, neboť Julian je přísnější než Tony.
Julian trouve très bien, très bien, ma peinture et Amélie est obligée de dire que ce n’est pas mal, car Julian est plus sévère que Tony.
Zůstaly jsme v ateliéru do šesti. Amélie maluje slečnu de Villevieille a já maluji slečnu Richardsovou.
Nous sommes restées jusqu’à six heures à l’atelier. Amélie qui peint Mlle de Villevieille et moi qui peins Miss Richards.
Z Julianovy chvály jsem celá blažená.
Je suis folle des éloges de Julian.
Zítra odjíždíme a já snáším ty otravnosti, co předcházejí odjezdu – balíky a tak dále.
Nous partons demain et je subis les ennuis de la veille des départs, paquets, etc. etc.
Je dobře, že odjíždím, jinak by to v ateliéru už nešlo tak dobře. Jsem teď jeho nesporná hlava, jen Amélie se staví přede mě, ostatní ji řadí až za mě.
Il est heureux que je parte, sans cela l’atelier n’irait plus si bien. J’en suis, à l’heure qu’il est, le chef incontesté, il n’y a qu’Amélie qui se place avant moi, les autres la mettent après.
Dávám rady, bavím, ostatní se rozplývají nad mým dílem; vkládám jistou koketerii do toho, abych byla hodná, milá, ochotná, abych si získala lásku, abych měla ráda kamarádky, které mé vzácné rady nutně potřebují, a abych je utěšovala ovocem nebo zmrzlinou.
Je donne des conseils, j’amuse, on s’extasie devant mon œuvre; je mets de la coquetterie à être bonne, gentille, obligeante, à me faire aimer, à aimer les camarades en peine de mes précieux conseils et à les consoler par des fruits ou des glaces.
Onehdy jsem odešla a hned se začalo mluvit o mně v dobrém. Slečna Marie del Sarte nevycházela z údivu, když mi to vyprávěla, a Magdeleine, která, jak víte, kreslí, se chce dát do malování a uchyluje se pod mé křídlo pro rady. Je pravda, že učím skvěle; kdybych malovala, jak učím, byla bych velmi spokojená.
L’autre jour, je suis sortie et on se mit aussitôt à dire du bien de moi. Mlle Marie del Sarte n’en revenait pas en me le racontant, et Magdeleine, qui dessine comme vous savez, veut se mettre à peindre et se met sous mon aile pour les conseils. Il est vrai que j’enseigne parfaitement; si je peignais comme j’enseigne, je serais fort contente.
Zkrátka, co naděláte, být úžasná učitelka není zas tak málo. Julian lituje, že nemohu dotáhnout dál tu hlavu, která „by byla věc na výstavu“.
- En somme, que voulez-vous, c’est toujours ça que d’être un professeur épatant. Julian regrette que je ne puisse pousser plus loin cette tête qui “serait une chose d’exposition”.
„Tohle má temperament, je to ze života, je to upřímné, je to živé.“
- “Ça, a du tempérament, c’est nature, c’est franc, c’est vivant”.
Ta malá má originální hlavu: obrovské oči, ohromná víčka, mohutný oblouk obočí, trochu udivené obočí, ohrnutý nos, hezká ústa, půvabnou pleť; je mladá, ale je v ní cosi zvadlého, co však nepůsobí špatně. Zlaté vlasy, podle mě barvené, ale obdivuhodné, učesané jako lví hříva na sytě zeleném pozadí.
La petite est une tête originale: de très grands yeux, des paupières énormes, l’arcade sourcilière énorme, des sourcils un peu étonnés, un nez retroussé, une jolie bouche, un teint charmant; elle est jeune, mais il y a je ne sais quoi de flétri, qui ne déplaît pas pourtant. Des cheveux d’or que je crois teints, mais qui sont admirables, arrangés en crinière de lion sur un fond gros vert .