Úterý 13. července 1880

Tchoumakoffovi u večeře a pak Soutzo, nechám ho tančit s Léonií. Ale nikdy ho nemám tak ráda jako tehdy, když mluvíme o Cassagnacovi. Říkám, že se mi dvořil, ale že se mi zhnusil v den, kdy mi ho nabízeli za třicet tisíc franků renty.
Nechávám si dělat šaty ve velkém, chci si v Biarritzu užít sezonu a nemít mezi dívkami soupeřky. Všechny mé šaty (je jich tak patnáct nebo dvacet) jsou z vlny nebo z mušelínu nebo z bílého batistu, živůtky jsou stejné, žádné stuhy ani volány. Musím skoro pořád vypadat, že mám tytéž šaty. Mám tedy tři ze serže, které jsou skoro stejné. Jedny kostkované, jedna sukně z bílého hedvábného foulardu. Jedny z bílého foulardu, dvoje z vlněného mušelínu, jedny též puntíkované, jedny z batistu zdobené výšivkami, jedny z jemného krepu, jedny z linonu s límcem a rukávy z guipury a zbytek holý jako prádlo; jedny z kanavy, jedny z puntíkovaného mušelínu, jedny z hedvábného mušelínu, jedny z perkálu s anglickými výšivkami. Jedny z pruhované orientální látky (všechny bílé). Pak jedny zelené, jedny černé, jedny šedé, jedny hnědé.
Jeden klobouk ze žíněnky s mušelínem a pérem, jeden ze slámy s mušelínem a pérem, jeden z manily s pery, jeden zelený s pery, jeden hnědý, jeden ze slámy s bílým závojem, jeden z rýžové slámy se saténovou mašlí, jeden z laciné slámy obsypaný růžemi, jeden též slaměný s fišů, jeden s gázou a fialkami, jeden se závojem a růžemi, další hnědý, jeden s nařaseným závojem a jednou růží, jeden s hedvábnou mašlí a fialkami. Jeden hnědý paleto, jeden černý žaket, jeden hnědý waterproof, jeden šedý plášť do prachu, jeden bílý paleto, jeden šedý paleto, jeden bílý svrchník. Fišů, pelerínky a tak dále, a tak dále. Boty… tucet, myslím, pantofle z ruské juchty, kozačky ladící s tmavými kostýmy; také punčochy. Semišové rukavičky. Vypadá to ohromně, a přitom to tolik není. Dejme tomu dvacet šatů po třech stech francích (některé jsou dražší, jiné levnější), šest tisíc franků. Pak patnáct klobouků po sto francích (některé víc, některé míň), patnáct set franků, za tisíc franků bot a rukavic, celkem se slunečníky a paleto devět tisíc nebo devět a půl tisíce franků.
Ale to představuje oblečení na dobu šesti měsíců. A navíc jsem nepočítala dlouhé šaty, ty, co jsem si vzala s sebou, jsou všechny krátké, k vodám, na léto.
Co se prádla týče, toho mám mnohem méně.
Malé Audiffretovy jsou v Biarritzu, jsou elegantní, hotové malé parádnice. Jejich přítomnost mě pohání k tomu, abych měla truhly pořádně naplněné. Všechny tři dohromady, matka a obě dcery, mají patnáct tisíc franků renty. A přesto často pořádají večeře, byť v malinkém bytě, a jsou elegantní, matka má velmi drahé toalety. Také se říká, že se prodává. K tomu falešné šlechtické „de“, manžel, od něhož žije odloučeně – však my víme, kdo Audiffretovi jsou, děd byl zedník, strýc právě teď prodává sukno. A přijímají je všude.

Poznámky

Pozn. překl.: V originále anglicky: „waterproof“ – nepromokavý plášť do deště.