Středa 7. července 1880

Wodzinski pózuje, pak do Sněmovny se starou Gavinovou a tetou. Táž lóže jako včera. Všude tatáž společnost. Rozprava se konala, ale nikdo nezazářil. Hlasovalo se o Labichově protinávrhu, což je amnestie v přestrojení.
Cassagnac mluvil a byl dost mdlý. Pak přišel pan Mitchell a jiní žvanilové vysvětlovat, proč budou hlasovat pro amnestii. Fuj, ke všemu tomu. Gambetta měl skoro řeč o jednacím řádu… ale ostatně, schovám vám noviny.
Jsem v šedých šatech, velmi pěkných. Paní de Bailleul u nás večeří a hovoříme o zasedání a o Popaulovi, jehož mám plnou hlavu… za chvíli dokonce usnu, myslíc na něj.
Gaillard mi onehdy řekl něco, co mě zarazilo. Říká, že Gambettovu sílu tvoří to, že v tuto chvíli není nikdo silnější než on, a když dělá hlouposti, není nikdo, kdo by toho dokázal využít.