❦
Pondělí 5. července 1880
Lundi 5 juillet 1880
To já jsem překvapená, když po návratu zastihnu Soutza. Zvláštní překvapení; psala jsem muži, který byl daleko, a tady přichází a žádá mě o rozhovor.
C’est moi qui suis surprise de trouver Soutzo en rentrant. Une surprise particulière, j’avais écrit à un homme qui était loin et le voilà qui arrive me demander un entretien.
Přijala jsem ho chladně, ale večer, když naléhal, že se mi musí svěřit, a všichni tři jsme se tomu smáli, vyšla teta ze salonu a začalo to. Já posměšná navzdory sobě a držící se vět z dopisu, on rozhořčený, že ztrácí všechny připravené řeči – zkrátka po tolika kličkách se ukáže, že nedokáže nic říct, a přitom zjevně přišel něco říct. Začal pěkně tím, že mluvil o paragrafu č. 1 200 000 začínajícím slovy: „Jelikož jsem byla tak laskava a dala vám na vybranou mezi okamžitým rozchodem a šestiměsíční lhůtou“ a tak dále, a žádá o jeho vysvětlení, naprosto zmrazený tím „okamžitým rozchodem“. Jenže já jsem těm zmateným řečem nerozuměla, a znemožnily je mé velmi vtipné vpády – snad pro nepřítomné publikum, ale pro něj rozčilující. Plakal.
Je l’ai reçu froidement mais le soir comme il insistait pour me faire une confidence et que nous en riions tous les trois ma tante est sortie de la chambre et ça a commencé. Moi moqueuse malgré moi et ne sortant pas des phrases de la lettre et lui exaspéré de perdre tous les discours préparés, enfin autant de trente-six tiraillements il se trouve qu’il ne peut rien dire et évidemment il est venu pour dire quelque chose, il a bien commencé par parler du paragraphe n° 1.200.000 commençant par les mots: Puisque j’ai été assez bienveillante pour vous donner à choisir entre un congé immédiat et un délai de six mois, etc..., il en demande l’explication, absolument transi par: congé immédiat. Mais je n’ai pas compris ces discours embrouillés et rendus impossibles car mes interruptions très drôles, peut-être pour le public absent, mais exaspérantes pour lui. Il a pleuré.
Já ze sebe dělám dobračku, řeknu mu, ať se uklidní, a začnu znovu se svými historkami o věnu, o výdajích, o povahách. Očerňuji se s chutí, ale on křičí, že se neznám, že budu ideální manželka. A znovu se mi nabízí, že se za dva roky zruinuje a pak se nechá rozvést.
Moi je me fais bonne personne, lui dis de se calmer et recommence mes histoires de dot, de dépenses, de caractères. Je me noircis à plaisir mais il crie que je ne me connais pas, que je serai la femme idéale. Et recommence à m’offrir de se ruiner en deux ans et de divorcer ensuite.
„Té velkorysosti byste nebyl schopen, pane.“
- Vous n’auriez pas cette générosité, Monsieur.
Zkrátka má za to, že je ode mě ohavné takhle rozumovat a probírat každé slovo… Jenže považte – ten chudák se vrací z Compiègne, kde hltal noviny, myslí si, že je v politice doma, a v pěti větách udělá tři kopance.
En somme il trouve que je suis affreuse de raisonner et inventorier chaque mot... Mais pensez donc ce pauvre diable revient de Compiègne où il a dévoré des journaux, se croit au courant de la politique et commet trois pataquès en cinq phrases.
Prý pořád jen pózuji.
- Que je pose toujours.
„Komediantka od narození, milý pane, co naděláte?“
- Cabotine de naissance, mon cher, que voulez-vous ?
„Myslíte si snad, že bych se obtěžovala s vámi rozprávět, kdybych si nepředstavovala, že mě poslouchá tři tisíce lidí?“ A je to pravda.
Est-ce que vous croyez que je prendrais la peine de causer avec vous si je ne m’imaginais que trois mille personnes m’écoutent ? Et c’est vrai cela.
Na mé krásné věty odpovídá, že si hraji na geniální ženu.
A mes belles phrases, il répond que je pose à la femme de génie.
„Takže si nemyslíte, že jí jsem. Nemilujete mě. A poslouchejte dobře, jednou provždy: nikdy si nedovolte žádnou výtku ani kritiku, jinak odejděte.“
- Donc vous ne pensez pas que je le suis. Vous ne m’aimez pas. Et écoutez bien une fois pour toutes. Ne vous permettez jamais ni blâme, ni critique ou bien allez-vous en.
„Chci, aby přede mnou člověk ležel tváří k zemi, anebo ať vůbec není. Vaší jedinou omluvou by bylo ležet tváří v prachu, jinak táhněte ke dveřím.“
Je veux qu’on soit à plat-ventre devant moi ou qu’on ne soit pas. Votre seule excuse serait d’être à plat-ventre dans la poussière, sinon prenez la porte.
Ale ta neslýchaná slova si dokážete představit, jen když vám řeknu, že jsem je pronesla s naprostou vážností.
Mais vous ne pouvez-vous rendre compte de ces paroles inouïes que si je vous dis que je les ai prononcées avec un sérieux absolu.
„Zkrátka – co byste chtěl? Že jsem protivná? Jestli mě milujete, tak tomu nevěříte. Mějte dnes večer dvě stě tisíc franků renty a zítra jsem vaší ženou; vzala bych si vás dokonce bez přílišného odporu.“
En somme que voulez-vous ? Je suis odieuse ? Si vous m’aimez vous ne le croyez pas. Ayez 200.000 francs de rente ce soir et demain je suis votre femme; je vous prendrais même sans trop de répugnance.
„Nemáte nic. Co mi nabízíte? Nemiluji vás. Zbohatněte, kšeftujte! Co já vím. Okraďte svého švagra jakožto bankéře, sám je to zloděj, tak se nějak zařiďte, a jestli zbohatnete, vraťte se.“ A nato jsem se bavila tím, že jsem se přirovnávala k těm protivným ženám z románů.
- Vous n’avez rien - Que m’offrez-vous ? Je ne vous aime pas. Faites fortune, tripotez ! Est-ce que je sais. Volez votre beau-frère en qualité de banquier, il est voleur lui-même, eh bien arrangez-vous et si vous faites fortune, revenez. Et sur ce tout je m’amusai à me comparer à ces femmes odieuses des romans.
„Očerňujete se s chutí.“
- Vous vous faites noire à plaisir.
„Jestli jste přesvědčen o tom, co říkáte, nejste tak hloupý, jak jsem si myslela.“
- Si vous êtes convaincu de ce que vous dites vous n’êtes pas aussi bête que je pensais.
Nakonec prosí o odpuštění, podvolí se všem přikázáním mého Svatého písma a odchází s předsevzetím, že na tom obchodě v Lille vydělá peníze.
A la fin, il demande pardon, se rallie à tous les commandements de ma Sainte Ecriture et s’en va en se promettant de gagner de l’argent dans cette affaire à Lille.
Nechala jsem si políbit ruce a nejsem s tím spokojená. Jestli on miluje mě, já jeho ne.
Je me suis laissée baiser les mains et je n’en suis pas contente. S’il m’aime je ne l’aime pas.
„Jestli mě milujete, musíte být z mého chování zoufalý – proč se nezabijete? Bůh chraň, abych byla příčinou nějaké sebevraždy, ale být vámi, vrátila bych se domů a prohnala si hlavu kulkou.“
Si vous m’aimez, vous devez être désespéré de ma manière d’être, pourquoi ne vous tuez-vous pas ? A Dieu ne plaise que je sois cause d’un suicide, mais à votre place moi, je rentrerais chez moi et je me casserais la tête.