Neděle 11. dubna 1880

Jdu odnést jahody paní Gaviniové a zastihnu tam Chaudordyho, Valentine a Las Case.
Las Cases je milý. Otcovský Chaudordy ho nazývá svým bratříčkem, ale Valentine bdí a nemá ráda, když se někdo dotýká jejího markýze. Dnes ráno jsem nakreslila Soutza, dělám mu malý portrét. V poledne přijela Anna Nordgrenová a dokončila můj loňský portrét. Podepíše ho, věnuje mi ho a dá mi ho. Není moc podobný, je malý a tlustý, hlavně tvář; jsem v pracovním oděvu, kabátek z černé alpaky a bílý nábrník a stuha čestné legie… protože chtěla podepsat dole, štětec udělal červenou skvrnu v knoflíkové dírce, nechaly jsme ji tam a ona se podepsala nahoře na plátně. Jsem z profilu, výraz velmi odhodlaný, a ta stuha dodává velmi zvláštní vzezření.
Soutzo mi posílá zázračné jahody a tři hrníčky smetany. Ty pozornosti se mě skoro dojímají. Brzy odjíždí do Londýna, kde doufá získat místo vyslaneckého tajemníka. Ale co.
Pak k Mouzayové, která nám zařídí pozvání k jisté paní Oger de Briare, jež pořádá příští čtvrtek kostýmovaný ples.
Byly jsme u paní de Bailleul, která se rozhodně znovu vdává za hraběte de Girardin, člena Jockey klubu, dokonalého co do rodiny a příbuzenstva, 20 000 franků renty a 52 let. Přiznává pětačtyřicet a má stejné jmění.
U ní se seznamuji s paní d'Audiffret, tchyní slovutného Emila d'Audiffret, a s jejími dcerami Marií a Dolorès.
Ó, Záhadný Emile!

Poznámky

Pozn. překl.: Jockey Club — nejvýlučnější a nejprestižnější pánský klub v Paříži.