Úterý 6. dubna 1880

Prodáváme galanterii, spoustu drobných předmětů, doutníky, cigarety a tak dále. Můj zarámovaný obraz vévodí stánku. Známe jen vévodkyni de Fitz-James a baronku Reille a pak paní Sickelsovou, krasavici, kterou jsme potkaly na posledním plese. Jsem v černém sametu, unavená, smutná. Neznáme nikoho, jsme samy, je to nuda.
Naproti stánek hraběnky de Montebello, paní d'Hervey ještě nepřišla.
Ožiju, teprve když prodám čtyři poukazy na portrét o rozměru obrazu po sto francích za kus. Paní de Fitz-James a Reille shledávají ten nápad s poukazy božským.
Tchoumakoffovi přicházejí nakoupit za pár franků. Morgan poslal deset franků. Paní Pernetyová deset franků.
Večer v italské opeře „Rigoletto". Pattiová je rozkošná, strávila jsem vskutku příjemný večer. V „Rigolettovi" je ještě lepší než v „Lucii". Konzervativní noviny a „Pays" sepsuly mého knížete. Zaujaté pomluvy, které nijak neničí hodnotu toho dopisu a moudrost jeho politiky. Jen jediná věta mě zarazí: „zničit stát a položit ho k nohám teokracie".
Inu… dalo by se říct tím, že ho položíme k nohám a tak dále, ale nechme to být. Republikánské noviny jsou znepokojené, aniž by to daly najevo, a „Gaulois" je velmi rozvážný.