❦
Neděle 15. února 1880
Dimanche 15 février 1880
Můj starý harfeník posílá dva lístky do Konzervatoře a já tam jdu s mámou, doma nechávám Poitrineauovy, Wodzinského a Kikiho, který právě odcházel!
Mon vieux harpiste envoie deux billets pour le Conservatoire et j’y vais avec maman, laissant à la maison les Poitrineau, Wodzinski et Kiki qui partait !
Hecht je tam, v lóži s paní Adamovou a dvěma dalšími dámami. Viděli nás… Já jsem dobře neslyšela, co se hrálo. Tyhle špinavé bídy jsou rány palicí… A přece, proč se na mě hněvá? Myslím, že to vymyslela máma, aby vysvětlila něco, co nevím. Říkají mi, máma, teta i Dina, že jsem slepá. „Jak to, drahá, ten muž přichází každý den a dvakrát denně, a ty myslíš, že nic neměl za lubem? Koho jsi viděla přicházet jako jeho a být tu u vytržení jako on? Jsi tedy hloupá?! A když viděl, že se na něho dívají jako na žida, když mu to Motta řekl, stal se naším nepřítelem.“ Je to domněnka, ne vysvětlení. Ale mám v životě dost smůly na to, aby to byla pravda.
Hecht est là, dans une une loge avec Mme Adam et deux autres dames. Ils nous ont vues... Moi je n’ai pas bien entendu ce qu’on jouait. Ces sales misères sont des coups de massue... Pourtant, pourquoi m’en veut-il ? Je crois que c’est maman qui a inventé cela pour expliquer quelque chose que je ne sais pas. Elles me disent maman, ma tante et Dina que je suis aveugle. Comment ma chère, cet homme vient tous les jours et deux fois par jour, et tu crois qu’il n’avait rien en tête ? Qui as-tu vu venir comme lui et être là en extase comme lui ? Tu es donc imbécile ?! Et quand il a vu qu’on le regardait en Juif, quand Motta le lui a dit, il est devenu notre ennemi. C’est une supposition et non un explication. Mais j’ai assez de guignon dans la vie pour que cela soit vrai.
Vzpomínáte si, večeřeli jsme u něho, měl popozítří večeřet u nás a v šest večer jsme dostali jeho telegram. Od té doby dvě návštěvy, pak nic. Ale proč si lámat hlavu pátráním, když člověk stejně nic nezmůže. Co záleží na příčině, když je výsledek tak odporný!
Vous vous rappelez, nous avons dîné chez lui, il devait dîner chez nous le surlendemain et à six heures du soir nous avons reçu sa dépêche. Depuis, deux visites, puis rien. Mais pourquoi se casser la tête à chercher quand on n’y peut rien. Qu’importe la cause quand le résultat est si détestable !
Navštívily jsme paní de Bailleul, která se právě nastěhovala, byla u ní paní Grandperretová. Víte, stará Bailleulová patří už docela k našim přátelům, večeří u nás třikrát týdně a Mouzayová ji nazývá příživnicí.
Nous avons fait une visite à Mme de Bailleul qui vient de s’installer, il y avait chez elle Mme Grandperret. Vous savez la mère Bailleul est une amie tout à fait, elle dîne chez nous trois fois par semaine et la Mouzay la traite de pique assiette.
Víte, Arnaudem se občas zabývám proto, že potřebuji všechno, co je nejlepší, všechno, o čem se mluví, čím se lidé zabývají, všechno, co se vzmáhá nebo dělá rozruch, mě fascinuje a musím to mít.
Voyez-vous ce qui fait que je m’occupe quelquefois d’Arnaud c’est qu’il me faut tout ce qui est mieux, tout ce dont on parle, ce dont on s’occupe, tout ce qui s’élève ou fait tapage me fascine et il me le faut.
Ne že by Arnaud něco byl, ale koneckonců je to nesporný lev republiky, první mladý muž vlády, dandy oficiálního světa, a dokonce i ten druhý svět se jím zabývá a zdá se, že ho pokládá za lepšího než „ti uličníci“.
Ce n’est pas qu’Arnaud soit, mais enfin c’est le lion incontesté de la République, le premier jeune homme du Gouvernement, le dandy du monde officiel et même l’autre monde s’en occupe et a l’air de le considérer comme, valant mieux que “ces voyous”.