❦
Pondělí 19. ledna 1880
Lundi 19 janvier 1880
Třebaže churavím, vracím se k práci. A ve čtyři pro mě přijde máma a jdeme dokončit naše návštěvy. Protože ulice Vivienne je dva kroky od čísla 23 na bulváru Poissonnière, zajdeme s jistým doporučením do redakce „Nouvelle Revue“ a já se pak nechám ohlásit u paní Adamové, která má poradu a která nás, poté co nás nechala čekat v kanceláři svého prvního tajemníka, přijme ve své vlastní pracovně. Rozlehlá místnost, elegantní a vážná, jak se sluší. Přicházíme jí poděkovat za laskavé pozvání a za její půvabnou slavnost, tak vydařenou, že jsem ji bohužel musela tak rychle opustit. Ale to je jen záminka, už dávno toužím seznámit se s touto neobyčejnou, slavnou ženou. Zkrátka úvod se povedl a pak hovoříme o všem, i o mém malování. Je téhož názoru jako Julian — když člověk nemusí, ať debutuje dílem, které vzbudí rozruch. Je to půvabná žena až po zvuk svého hlasu, jenž je líbezný, aniž by byl mdlý, a mocný, aniž by byl tvrdý. A když mluví, doprovází se tu a tam takovým půvabným a svůdným pousmáním, že to zní jako hudba. Vypadá spokojená sama se sebou a se zalíbením mluví o vší té dřině, kterou koná, „o dřině za tři muže“.
Quoique souffrante je me remets au travail. Et à quatre heures maman vient me prendre et nous allons finir de rendre nos visites. La rue Vivienne étant à deux pas du n° 23 du Bd Poissonnière nous allons faire une recommandation aux bureaux de la « Nouvelle Revue » et je nous fais ensuite annoncer chez Mme Adam qui est en conférence et qui après nous avoir fait attendre dans le bureau de son premier secrétaire nous reçoit dans son bureau à elle. Une vaste pièce élégante et sérieuse comme il convient. Nous venons la remercier de sa gracieuse invitation et de sa ravissante fête si réussie que j’ai dû hélas ! quitter si vite. Mais cela n’est qu’un prétexte, il y a longtemps que j’ai envie de faire la connaissance de cette femme extraordinaire, illustre. Enfin l’entrée en matières est bien faite et puis nous causons de tout, de ma peinture aussi. Elle est de l’avis de Julian, quand on n’a pas besoin, débuter par une œuvre d’éclat. C’est une ravissante femme jusqu’au son de sa voix qui est charmant sans être fade et puissant sans dureté. Et quand elle parle elle s’accompagne de temps en temps d’un demi-rire si gracieux et si séduisant que cela fait comme une musique. Elle a l’air contente d’elle-même et parle avec complaisance de toute la besogne qu’elle fait « la besogne de trois hommes ».
Přátelství té ženy by mi bylo tak cenné, tak užitečné, jsem ale koketa. Jenže je tu Hecht, který řekl paní de Lessepsové, že máma o jejím salonu mluví jako o sešlosti všelijaké chátry a že by se to mělo vymést. A paní de Lessepsová nás po návratu do Paříže už k sobě nepozvala. Vůbec jsem to nechápala a myslela jsem, že prostě v předvečer jejich odjezdu do Panamy zapomněla. Jenže máma šla navštívit paní Sholtonovou, přítelkyni de Lessepsových, a ta jí všechno vypověděla. Nejhezčí na tom je, že v Dieppe v kasinu ten hnusný žid přede mnou prohlásil: „Charles de Lesseps (syn) a já vezmeme koště a vymeteme ten salon, který je příliš přeplněný díky shovívavosti paní a bezstarostnosti pana de Lessepse.“
L’amitié de cette femme me serait si précieuse, si utile aussi, suis-je coquette. Mais il y a Hecht qui a dit à Mme de de Lesseps que maman traitait son salon de réunion de ramassis et qu’il fallait balayer. Et Mme de de Lesseps de retour à Paris ne nous a plus invitées chez elle. Je n’y comprenais rien et pensais qu’elle avait simplement oublié à la veille de leur départ pour Panama. Mais voilà que maman est allée voir Mme Sholton, une amie des de Lesseps qui lui a raconté tout. Le plus joli c’est qu’à Dieppe au casino, cet ignoble Juif avait dit devant moi: « Charles de Lesseps (fils) et moi, nous prendrons un balai et nous balayrons le salon qui est trop encombré grâce à la facilité de Madame et à l’insouciance de M. de Lesseps ».
Svět je plný takovýchto malých hanebností.
Le monde est plein de petites infamies de ce genre.
Ten žid je mocná osoba a já proti němu nic nezmůžu, i kdybych mu způsobila všechno zlo, jakého jsem schopná. Ale je to ošklivý pán, o všech mluví špatně, mluvil špatně dokonce i o paní Adamové a o staré Arnaudové, tedy! Bože můj, vím, že o Juliette Lamberové se dá leccos říct, ale to není věc přítele. „Toužím jen po jednom,“ řekla mi ta okouzlující bytost, „abyste neztratila své iluze, až mě uvidíte zblízka.“
Le Juif est un puissant personnage et je ne puis rien contre lui même si je lui fais tout le mal que je puis. Mais c’est un vilain monsieur, il dit du mal de tout le monde, il en a même dit de Mme Adam et de la mère Arnaud donc ! Mon Dieu je sais qu’on peut beaucoup dire de Juliette Lamber mais ce n’est pas l’affaire d’un ami. Je ne désire qu’une chose, m’a dit cette charmante créature, c’est que vous ne perdiez pas vos illusions en me voyant de près.
To je nemožné, madam.
- C’est impossible Madame.
Ach, jestli jste o mně slyšela od nějakého přítele…
- Oh ! si vous avez entendu parler de moi par un ami...
Ano… ale spíš ve zlém než v dobrém.
- Oui... mais plutôt en mal qu’en bien.
Říká, že jen bezvýznamné bytosti nemají nepřátele a že jakmile člověk trochu vystoupá výš, je napadán. Zdržely jsme se hodně dlouho, madam, možná vás to obtěžovalo, ale protože mi to udělalo velkou radost, nelituji toho.
Elle dit qu’il n’y a que les êtres insignifiants qui n’ont pas d’ennemis et qu’aussitôt qu’on s’élève un peu on est attaqué. Nous sommes restées bien longtemps Madame, cela vous a peut- être ennuyée mais comme cela m’a fait grand plaisir je ne le regrette pas.
Je okouzlující!
Elle est charmante !
Zeptala se, zda máme nějaký přijímací den… Máma odpověděla, že přijímáme každý den do sedmi hodin a hlavně v neděli.
Elle a demandé si nous avions un jour... Maman a répondu que nous recevions tous les jours jusqu’à sept heures et surtout le dimanche.
„Ó, to je výborné, můj volný den!“ zvolala.
- Oh ! c’est parfait, ma journée libre ! s’écria-t-elle.
Jako já.
- Comme moi.
Jako všichni zaneprázdnění lidé.
- Comme toutes les personnes occupées.
Odtud k dalším.
De là chez d’autres.
A večer mě bolí v boku, to je zábava.
Et le soir je souffre au côté, c’est amusant.