Úterý 23. prosince 1879

Tak a je to tady.
Skoro jsem do Alexise zblázněná. Chápete, že to už je trochu moc! Na svá stará kolena začínám být příliš hloupá. Byli jsme bruslit na Seině u Vert Galant (na kluzišti, kde nechali zamrznout vodu), dali si punč a pak zašli ke staré Moreauové na švestky a višně v kořalce. Jako studenti. Zpátky na vršku tramvaje. Julian byl u nás, Berthe se vrací v Alexisově doprovodu, jdeme na sedmatřicítku, pak večeřím u kněžny, dáme si šampaňské a to nás trochu rozjede. Není tam nikdo než kněžna, její děti, malý Müller a já. Jsem tak vyzývavá, jak jen lze, ač dávám pozor, abych kvůli matce zůstala krotká, a ten chlapec se přece jen trochu chytá.
Co chcete, aby dělal? To všechno mě nudí a baví zároveň, a zatímco Bojidar zpívá romance za doprovodu své vychovatelky Adèly a kněžna štěbetá s Müllerem, jdu si lehnout na lenošku v jejím pokoji a Alexis si přisedne k mému lůžku. Vidíte to před sebou — ten otupělý výraz, doutník, já cigaretu, a on mi vypráví o svých cudných a čistých láskách, hraje si na muže, dokonce mi ukazuje fotografii a aby mě zmátl, mluví o jiné než o slečně de Sampieri. Já jsem mateřská, hraju důvěrnici a jeho beru za důvěrníka. Zkrátka ode mě nic nedostane, kdežto Anglie… je to docela prosté, ale přesto škádlivé… přiznám mu, že miluju Josefa. Mluví o plese u Murcie a slibuje, že to napraví, a tak se smíchem nasadím tón Popaula a říkám, že kdyby se choval jinak, nebyla bych s ním tam šla.
Nakonec mě doprovází domů a šeptem mi naznačí, že kdyby se ples u Murcie opakoval, zahořel by pro mě… Vím, že ne; je tu Berthe, která si s těmi bláznovstvími snadno poradí díky tomu nápadu, co jí vnukl Blanc. Mně je to jedno, dávám to najevo a stejně jsem hodně útočná. Ostatně zůstávám v mateřském tónu, to dává prostor k manévrování. Kdyby se mě někdo zeptal, koho bych raději políbila, Josefa, nebo toho chlapce, myslím, že bych dala přednost tomu chlapci… v tuto chvíli.

Poznámky

Pozn. překl.: V originále anglicky: „skating" — kluziště.