❦
Středa 1. října 1879
Mercredi 1er octobre 1879
Tady jsou noviny a právě jsem dočetla těch dvě stě stran, z nichž se skládá první sešit revue paní Adamové, Juliette Lamber. To všechno mě rozrušilo a opustila jsem ateliér ve čtyři hodiny, abychom se projely do Bois s novým kloboukem, v němž budím senzaci, ale teď je mi to jedno. Paní Adamovou pokládám za velmi šťastnou.
Voici des journaux et je viens de lire les deux cents pages dont se compose la première livraison de la revue de Mme Adam, Juliette Lamber. Tout cela m’a dérangée et j’ai quitté l’atelier à quatre heures pour nous promener au Bois avec un nouveau chapeau avec lequel je fais sensation mais à présent cela m’est égal. Je la trouve bien heureuse Mme Adam.
Myslím, že vy mě znáte dost dobře, abyste pochopili, jaký vliv mají na mou ubohou hlavu všechny ty tak živé otázky. Se starými věrnostmi se nedá nic dělat... fialky mám stále ráda, ale výhradně jako květiny. Láska k Paulu de Cassagnacovi vyprchala spolu s úctou, a mám-li pro něj ještě jakousi slabost, už jen coby vzpomínku... jsou to jeho hlava, jeho slovo a ta konfekční rytířskost, kterou dával spotřebitelům k dispozici... Banality, které člověk bere jako slovo evangelia. Nezříkám se svého rytíře; vysvětluji si ho. Jsem míň než nic, pro ostatní neexistuji, ale tohle všechno existuje pro mě, živé, přitažlivé a beznadějné. Pláču a vysmívám se sama sobě. Přecházím k republice a ke všem novým lidem a novým myšlenkám.
Je crois que vous, vous me connaissez assez pour comprendre l’influence qu’exercent sur ma pauvre tête toutes ces questions si vivantes. Il n’y a rien à faire en fait de fidélités anciennes... j’aime toujours les violettes mais uniquement comme fleurs. L’amour pour Paul de Cassagnac s’est évanoui avec le respect et si j’ai encore quelque faible pour lui à l’état de souvenir... ce sont sa tête, sa parole et la chevalerie toute confectionnée qu’il mettait à la disposition des consommateurs... Des banalités qu’on prend comme paroles d’Evangile. Je ne renie pas mon chevalier; je me l’explique. Je suis moins que rien, je n’existe pas pour les autres mais tout cela existe pour moi, vivant, attrayant et désespérant. Je pleure et je me moque de moi. Je passe à la République et à tous les hommes nouveaux et aux idées nouvelles.
Dnes mě tedy uchvátila „Revue nouvelle“; kdoví, jestli v dané chvíli nezačnu horovat pro knížete Napoleona, jemuž ostatně dávám přednost před Napoleonem III. a který je vskutku někdo. Ne, jistě chápete, že žertuji a že jsem tak pokroková, jak jen je možné být. Je třeba jít s dobou, zvlášť když po tom člověk opravdu touží a má neodolatelnou potřebu. Nikdy nezapomeňte, co jsem řekla už dávno: „Cassagnac nebo někdo jiný ze mě může udělat bonapartistku nebo cokoli jiného, ale...“ a tak dále. To pro ty, kdo mi budou chtít vmést do tváře můj imperialismus, zkrátka pro mé pomlouvače! Řeknou, že jdu za tím pravým Mužem.1 Možná. Šla jsem za Cassagnacem — odtud ta chabost mého bonapartismu, ale za kým jdu teď?
Aujourd’hui me voilà empoignée par la « Revue nouvelle », qui sait si dans un moment donné je n’irais pas m’enthousiasmer pour le Prince Napoléon que du reste je préfère à Napoléon III et qui est vraiment quelqu’un. Non, vous comprenez bien que je me plaisante et que je suis aussi avancée qu’il est possible de l’être. Il faut marcher avec son temps surtout lorsqu’on en a réellement le désir et le besoin irrésistible. N’oubliez jamais ce que j’ai dit il y a longtemps: - « Cassagnac ou un autre peuvent me rendre bonapartiste ou autre chose, mais... » etc. Voilà pour ceux qui voudront me jeter à la face mon impérialisme, mes détracteurs enfin ! On dira que je suis l’Homme. Possible. J’ai suivi Cassagnac de là le peu de consistance de mon bonapartisme, mais qui est ce que je suis à présent ?
Ha ha! Není to snad důkaz čistoty mých přesvědčení, přesvědčení, k nimž se přiznávám a která jsem měla už dřív, aniž jsem si je přiznávala a aniž jsem sama sobě rozuměla? U čerta, byla jsem mladá a nevědomá. Teprve teď se začínám vzdělávat a uvědomovat si spoustu věcí...
Ah ha ! N’est-ce pas une preuve de la pureté de mes convictions, convictions que je m’avoue et que j’avais avant sans me les avouer et sans me comprendre. Que diable on a été jeune et ignorante. Je ne fais que commencer à m’instruire et à me rendre compte de beaucoup de choses...
Co na tom! Jsem velmi nešťastná.
Qu’importe ! Je suis très malheureuse.
Poznámky
Pozn. překl.: Francouzské «je suis l’Homme» lze číst jako „jdu za tím Mužem“ (suivre) i jako „jsem ten Muž“ (être); narážka není zcela jasná. Překlad volí první čtení, které navazuje na následující větu (Šla jsem za Cassagnacem… za kým jdu teď?) i na Mariino dřívější označení „ten pravý Muž“ (carnet 081). ↩