Středa 1. října 1879

Tady jsou noviny a právě jsem dočetla těch dvě stě stran, z nichž se skládá první sešit revue paní Adamové, Juliette Lamber. To všechno mě rozrušilo a opustila jsem ateliér ve čtyři hodiny, abychom se projely do Bois s novým kloboukem, s nímž působím senzaci, ale teď je mi to jedno. Paní Adamovou pokládám za velmi šťastnou.
Myslím, že vy mě znáte dost dobře, abyste pochopili, jaký vliv mají na mou ubohou hlavu všechny tyto tolik živé otázky. Se starými věrnostmi se nedá nic dělat... fialky mám stále ráda, ale výhradně jako květiny. Láska k Paulu de Cassagnakovi vyprchala spolu s úctou, a mám-li k němu ještě jakousi slabost ve stavu vzpomínky... jsou to jeho hlava, jeho slovo a ta zhotovená rytířskost, kterou dával spotřebitelům k dispozici... Banality, které člověk bere jako slovo evangelia. Nezříkám se svého rytíře; vysvětluji si ho. Jsem míň než nic, pro ostatní neexistuji, ale tohle všechno existuje pro mě, živé, přitažlivé a beznadějné. Pláču a vysmívám se sama sobě. Přecházím k republice a ke všem novým mužům a novým myšlenkám.
Dnes mě tedy uchvátila „Revue nouvelle"; kdoví jestli se v dané chvíli nezačnu nadchávat pro knížete Napoleona, kterého ostatně dávám přednost před Napoleonem III. a který je vskutku někdo. Ne, jistě chápete, že žertuji a že jsem tak pokroková, jak jen je možné být. Je třeba jít s dobou, zvlášť když po tom člověk opravdu touží a má neodolatelnou potřebu. Nikdy nezapomeňte, co jsem řekla už dávno: — „Cassagnac nebo někdo jiný ze mě může udělat bonapartistku nebo cokoli jiného, ale..." a tak dále. To pro ty, kdo mi budou chtít vmést do tváře můj imperialismus, zkrátka pro mé hanobitele! Řeknou, že jsem Korouhvička. Možná. Šla jsem za Cassagnakem — odtud ta chabost mého bonapartismu, ale čím vlastně teď jsem?
Ha ha! Není to snad důkaz čistoty mých přesvědčení, přesvědčení, k nimž se přiznávám a která jsem měla už dřív, aniž jsem si je přiznávala a aniž jsem si rozuměla? U čerta, člověk byl mladý a nevědomý. Teprve teď začínám se vzdělávat a uvědomovat si spoustu věcí...
Co na tom! Jsem velmi nešťastná.