Pátek 22. srpna 1879

Dostihy, ale ani bych nebrala pero do ruky, vše to pro mě proběhlo ploše, kdybych neměla co říci o tom, že jsem zblízka viděla kněžnu de Sagan, rozenou Seillièrovou. Finance provdaná za aristokracii. A přece zřídkakdy kněžna rodem působila lepším dojmem. Nepokládají ji za hezkou, ale přiznávají jí urozenost překvapivou na ženu, která se nenarodila do dobrého rodu. Měla mnoho úspěchů a princ z Walesu je prý jejím milencem; pokaždé, když se vidí — nedávno princ přivedl ke kněžně de Sagan i kněžnu, svou choť. Vždycky mě její úspěchy překvapovaly, když jsem slyšela, jak ji popisují:
Vysoká, suchá, dlouhá, velký nos, plavovlasá a nekonečně distingovaná. To je pravda, bez příkras.
Pro mě je to jedna z nejpůvabnějších žen, jaké jsem kdy viděla. Mnohem méně krásná než paní de Pourtalès nebo paní de Mouchy, ale příjemnější.
Vysoká, vysoká ramena, hubená, ale půvabná. Vlasy pravé, či barvené, plavě kaštanově zlaté barvy, jež se zdá přirozená.
Pleť bledá a nažloutlá, [ale] příjemného tónu. Žádné líčidlo. Šedé oči půvabného střihu a jemného, klidného výrazu. Nos zprvu silně klenutý a poté klesající, nos vznešený a královského rázu, nozdry a ústa rozkošně kreslené. Nechápu, že se říká, že má velký nos; vypadá, že začíná jako nos, který půjde daleko, ale jakýmsi nečekaným způsobem, jenž tvoří takový úhel, a velmi půvabně se vrací zpět k tváři. Říkali mi, že je ošklivá. Jak je to možné? Té ženě je čtyřicet, snad i víc, a je rozkošná.
Noha je obrovská a obutá do širokých střevíců — buď je vybraná a ona se bojí, aby si ji nezkazila, anebo je nemocná... a pak sbohem, půvaby! Markýza de Galliffet je její důvěrnice a nerozlučná družka; říká se, že bývala krásná, nevěřím tomu a nelíbí se mi. Špatně rostlá a špatně oblečená. Ani kněžna de Sagan se neobléká dobře.
Ó vznešený Balzaku, jsi největší génius světa. Ať se člověk vydá kterýmkoli směrem, vždycky se ocitne v jeho vznešené Komedii; zdá se, jako by tu vždy byl a opisoval podle skutečnosti. Tyto dvě ženy mi především svým původem, svou tváří, svým životem připomínají Balzaka, toho velikého, toho nevyčerpatelného, toho neuvěřitelného génia.
Moji se vrátili z divadla. Paní de Sagan pokládají za ošklivou. To ostatně říká každý. Jak to tedy, že mně se zdá tak kouzelná? Připouštím, že není hezká, ale svým uměleckým okem jsem okouzlena jistými kvalitami kresby rtů a nosu s tak ostrými hranami. Nemá ani povadlé tváře, ani váčky pod očima, a k tomu vybrané způsoby.